Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs as manifestly unfounded and inconsistent with established precedent.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court's ruling on litigation costs. The plaintiff argued that the decision violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and the Constitution. The Court rejected these claims, citing its consistent prior jurisprudence which found similar arguments regarding court costs to be constitutionally compliant and therefore manifestly unfounded.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as manifestly unfounded when the applicant's arguments have already been thoroughly examined and rejected in the Court's established case law.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 7. 2012 sp. zn. 161 EC 133/2010-42, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a bodů 1, 2, 3 a 4 ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších změn, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 10. 2012 se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. o nákladech řízení v záhlaví označeného rozsudku obecného soudu ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Domnívá se, že tímto pravomocným rozhodnutím bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a do práva zaručeného v čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a též porušen čl. 90 Ústavy. Spolu s ústavní stížností podává ve smyslu ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení shora uvedených ustanovení o. s. ř. a vyhlášky č. 484/2000 Sb.
Průběh řízení před obecným soudem, obsah rozhodnutí, v něž vyústilo, jakož i obsah ústavní stížnosti netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou účastníkům řízení i Ústavnímu soudu známy.
Argumentačně shodnými ústavními stížnostmi, kterými stěžovatelka brojila proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků obecných soudů vydaných v obdobných sporech, se Ústavní soud ve svých senátech opakovaně zabýval a právní názor jimi zastávaný v těchto věcech shledal ústavně konformním. Svůj neměnný postoj k dané právní problematice již vyjádřil v mnoha ze svých předchozích rozhodnutí, v nichž podrobně vyložil, z jakých důvodů nemůže argumentace stěžovatelky obstát (zejména nález
sp. zn. I. ÚS 988/12
ze dne 25. 7. 2012 či např. usnesení
sp. zn. II. ÚS 853/12
,
II. ÚS 1266/12
,
I. ÚS 2581/12
,
III. ÚS 2612/12
,
IV. ÚS 2814/12
,
IV. ÚS 2953/12
aj.). Vzhledem k tomu, že obsah této judikatury Ústavního soudu je stěžovatelce i účastníku řízení již znám, postačí na ni pro stručnost plně odkázat.
Co se týče návrhu stěžovatelky na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení právních předpisů ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu, jedná se o návrh akcesorický, který sdílí osud ústavní stížnosti, což plyne i z ustálené judikatury Ústavního soudu.
Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. listopadu 2012
Stanislav Balík
předseda senátu