Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1259/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.1259.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.

Geschäftsnummer III.ÚS 1259/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because it failed to satisfy the mandatory requirement for lawyer representation before the court. Although the applicant had been assigned a lawyer by the Bar Association, the court found the complaint was drafted by the applicant himself before the lawyer received full power of attorney. The court ruled that this formal defect violated the substantive purpose of mandatory representation, which ensures qualified legal handling in this extraordinary proceeding.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; The mandatory representation of a lawyer before the Constitutional Court must be substantively fulfilled, requiring the lawyer to actually draft the complaint to prevent the court from being burdened by unqualified submissions.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation Constitutional Court procedure formal requirements substantive compliance constitutional complaint dismissal legal representation duty qualified legal assistance

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 and § 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 18 of the Act on Lawyers, No. 85/1996 Coll.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu P. Č., směřujícího proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2012 č. j. 6 As 44/2011-53, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu, označeném jako ústavní stížnost, navrhovatel požaduje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, vydané v řízení o žalobě proti rozhodnutí České advokátní komory o určení advokáta, jelikož je přesvědčen, že mu jím byla upřena ústavně zaručená práva, jmenovitě že jimi došlo k porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny").

Ačkoliv byl navrhovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť pomíjí zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu.

I když se navrhovatel tentokrát na Ústavní soud obrátil až poté, co mu byl Českou advokátní komorou podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, určen advokát, učinil tak způsobem, jenž zákonnému požadavku na jeho zastoupení advokátem zjevně nevyhovuje. Na povinné zastoupení advokátem před Ústavním soudem je totiž nutno pohlížet nikoli čistě formalisticky, ale materiálně, což znamená, že ústavní stížnost musí být advokátem skutečně sepsána, aby tak došel naplnění smysl povinného zastoupení, jímž je, s ohledem na mimořádnou závažnost řízení před Ústavním soudem, zájem na tom, aby Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání.

K uvedenému pak Ústavní soud připomíná i stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st 1/96 ze dne 21. 5. 1996, podle něhož "smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení".

Požadavku povinného zastoupení proto zjevně nedostačuje - jak je tomu nyní - aby stěžovatel předložil toliko plnou moc pro ustanoveného advokáta JUDr. Martina Machače ze dne 2. 4. 2012 za situace, kdy z přiložené vlastní "ústavní stížnosti" je zřejmé, že byla sepsána samotným stěžovatelem, a to ještě před udělením plné moci advokátovi (dne 22. 3. 2012); tuto skutečnost ostatně potvrzuje i JUDr. Machač v průvodním dopisu k ústavní stížnosti, v němž uvádí, že přikládá ústavní stížnost "v podobě, jak ji klient sám sepsal".

Na základě této skutečnosti Ústavní soud, shodně jako ve věci

sp. zn. I. ÚS 1341/11

,

sp. zn. IV. ÚS 880/11

,

sp. zn. III. ÚS 1386/11

a

sp. zn. III. ÚS 2170/11

, dospěl k závěru, že podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nebyla splněna.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než i zde postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj