Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2320/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.2320.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as partly filed out of time and partly inadmissible due to pending appeal.

Geschäftsnummer I.ÚS 2320/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint against a district court's decision, ruling it inadmissible for two distinct reasons. The applicant failed to file the complaint within the strict 60-day deadline following the delivery of the final procedural act, and the matter remained pending before the regional court due to an ongoing appeal. Consequently, the Court declared the complaint partially untimely and partially inadmissible under the relevant statutes governing constitutional review procedures.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) a e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the statutory 60-day period or if the underlying case is not yet finally resolved.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statutory deadline procedural inadmissibility pending appeal Constitutional Court

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu] a zčásti jako návrh nepřípustný [ust.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 17. srpna 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. H., bez doloženého právního zastoupení, proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21. 9. 2005 sp. zn. 9 C 823/96 a obecně proti postupu a rozhodnutím Okresního soudu v Hodoníně a Krajského soudu v Brně, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 9. 8. 2010 a doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 8. 2010, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně a vydání nálezu, "jímž se Okresnímu soudu v Hodoníně jako orgánu veřejné moci zakáže porušovat zákon našeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, ve věci tohoto soudu sp. zn. 9 C 823/96 nebude porušovat zákony a bude postupovat v souladu dle .... (výčet ustanovení podústavního práva), rozhodne tak jak bylo v návrhu platebního rozkazu a rozhodnutí Krajského i Okresního soudu zruší a nařídí nové jednání o zaplacení ztráty na výdělcích a škod způsobených na zdraví a majetku." Ústavní stížnost vykazovala obsahové a formální vady [stěžovatel nebyl dle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") právně zastoupen, v podání rovněž absentovalo označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, ústavněprávní argumentace stran porušení ústavně garantovaných základních práv či svobod stěžovatele, včetně označení jím napadených rozhodnutí obecných soudů]. Ústavní soud však vzhledem k níže uvedenému nevyzýval stěžovatele k jejich odstranění.

V dané věci podal již dříve stěžovatel ústavní stížnost, vedenou u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 267/10

, která byla Ústavním soudem dne 11. 3. 2010 odmítnuta jako návrh zčásti neopodstatněný a zčásti podaný po lhůtě (v podrobnostech pak Ústavní soud odkazuje na odůvodnění tohoto usnesení a skutkový stav a průběh řízení v něm popsaný).

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona Ústavním soudu začíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z výše uvedeného (odůvodnění usnesení

sp. zn. III. ÚS 267/10

a data vydání napadeného usnesení okresního soudu) je zřejmé, že v rozsahu ústavní stížností napadeného usnesení okresního soudu a částečně již pravomocně skončeného řízení sp. zn. 9 C 823/96 byl návrh podán po zákonné lhůtě vymezené k podání ústavní stížnosti. Ve zbylé části je třeba považovat ústavní stížnost stěžovatele za návrh nepřípustný, neboť dle zjištění Ústavního soudu se věc nachází s odvoláním stěžovatele u Krajského soudu v Brně (sp. zn. 44 Co 274/2010) a doposud nebyla pravomocně rozhodnuta.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud skrze soudce zpravodaje mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zčásti podaný po lhůtě [ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu] a zčásti jako návrh nepřípustný [ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2010

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj