Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1143/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.1143.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1143/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by I. M. against a Supreme Administrative Court decision. The applicant failed to appear with a mandatory lawyer, violating the procedural requirement for legal representation before the Court. The Court dismissed the appeal because the applicant systematically ignored prior warnings about this statutory obligation despite repeated opportunities to correct the defect.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, as mandatory legal representation is a prerequisite for participation in proceedings before the Constitutional Court.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural defect legal representation requirement Constitutional Court jurisdiction

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 22. dubna 2010 o ústavní stížnosti I. M., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2010 sp. zn. 3 As 2/2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 19. 4. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem o Ústavním soudu.

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však právně zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již několikrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími vadou spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti; k odstranění vytýkaných vad však nedošlo (srov. např. usnesení I. ÚS 823/06,

I. ÚS 494/07

,

II. ÚS 493/07

,

III. ÚS 613/07

,

IV. ÚS 631/07

,

III. ÚS 681/07

,

III. ÚS 710/07

,

II. ÚS 1927/07

). Je tedy patrno, že stěžovatel systematicky ignoruje zákonem stanovený požadavek povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem.

Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Návrh na náhradu nákladů řízení sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj