Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 685/06 ECLI:CZ:US:2006:1.US.685.06 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal as premature due to exhaustion of remedies and separation of powers.

Geschäftsnummer I.ÚS 685/06
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint as inadmissible because the applicant had not exhausted all available legal remedies. The applicant argued for immediate review, but the Court noted that the case was still pending before the Regional Court in Ostrava. Consequently, the Court ruled that intervening now would violate the principle of separation of powers and the exhaustion of remedies doctrine.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law, and intervening before final domestic judgment violates the separation of powers.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies separation of powers premature constitutional complaint procedural remedies Constitutional Court admissibility

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.
1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 7, PSČ: 772 00, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 8. 2006, čj. 20 Cdo 1558/2006 - 61, a usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 31. 1. 2006, čj. 40 Co 1503/2005 - 36, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel svou ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 17. 10. 2006, navrhl zrušení shora označených usnesení Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ostravě.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda je ústavní stížnost přípustná. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil zejména v nálezu

sp. zn. III. ÚS 117/2000

[Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 19, nález č. 111, str. 79]. Podle uvedeného principu je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (v praxi se jedná zjevně o postup Nejvyššího soudu ČR podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ).

Stěžovatel sám ve své ústavní stížnosti uvedl, že dne 26. 4. 2006 podal odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 12. 2000, čj. 23 C 167/2000 -31, a v současné době je výkon rozhodnutí, nařízený usnesením okresního soudu ze dne 5. 9. 2005, čj. 41 E 527/2005 - 15, odložen do právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o podaném odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. Za této situace by jakýkoli zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů byl zásahem předčasným a zároveň nesystematickým - jednalo by se o zásah do pravomoci krajského soudu a o porušení principu dělby moci, pokud by Ústavní soud o právech rozhodoval bez toho, aniž by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho působnosti. V případě, kdy by - podle názoru stěžovatele - v nalézacím řízení nedosáhl ochrany svých práv, má stále možnost se s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud a uplatnit v ní argumentaci obsaženou v dnes projednávané věci. Lhůta k podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem se bude odvíjet až od konečného rozhodnutí v nalézacím řízení.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2006

František Duchoň

soudce Ústavního soudu