Pl.ÚS 33/15 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka v řízení o návrhu obchodní společnosti Bourke Trust a. s. (dříve PYRGHOS LEFKOS a. s.), sídlem Opletalova 1337/29, Praha 1 - Nové Město, zastoupené Mgr. Tomášem Troupem, LL.M., advokátem, sídlem Rubeška 393/7, Praha 9 - Vysočany, na zrušení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, takto:

Soudce Jaroslav Fenyk je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. Pl. ÚS 33/15

.

Odůvodnění

1. Ústavní soud zahájil dne 9. 5. 2013 řízení o ústavní stížnosti

sp. zn. I. ÚS 1467/13

, která směřovala proti blíže specifikovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně. Stěžovatelka spojila s ústavní stížností i návrh na zrušení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který byl usnesením příslušného senátu Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2015 postoupen k rozhodnutí plénu. Tento návrh je veden pod

sp. zn. Pl. ÚS 33/15

.

2. Dne 31. 10. 2017 učinil soudce Ústavního soudu Jaroslav Fenyk v řízení

sp. zn. Pl. ÚS 33/15

písemné prohlášení, podle něhož poskytoval jako advokát právní pomoc obchodní společnosti v insolvenčním řízení, z něhož vzešla jak ústavní stížnost

sp. zn. I. ÚS 1467/13

, tak i návrh obchodní společnosti Bourke Trust a. s., na zrušení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 insolvenčního zákona. Má za to, že je proto pro svůj poměr k věci podjatý a je zde důvod pro jeho vyloučení.

3. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

4. S ohledem na prohlášení soudce Jaroslava Fenyka, z něhož plyne, že měl jako advokát v minulosti přímý vztah k věci, z níž vzešla nejen ústavní stížnost, ale i návrh na zrušení příslušných ustanovení insolvenčního zákona, a jejím prostřednictvím i nepřímý vztah k samotné navrhovatelce, dospělo plénum Ústavního soudu k závěru, že tyto skutečnosti by mohly vyvolávat pochybnost o jeho nepodjatosti. Přitom vzalo v potaz, že předmětem daného řízení je posouzení ústavnosti právních norem, nikoliv přímo ochrana subjektivních práv navrhovatelky. Je však nepochybné, že výsledek tohoto řízení o kontrole norem se v konečném důsledku projeví i v ochraně subjektivních práv navrhovatelky.

5. Vzhledem k tomu plénum Ústavního soudu rozhodlo podle § 36 odst. 1 a § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o vyloučení soudce Jaroslava Fenyka z projednávání a rozhodování věci, která je vedená pod

sp. zn. Pl. ÚS 33/15

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2017

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu