II.ÚS 1603/17 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudce Vojtěcha Šimíčka a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatele I. L., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rýnovice, bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z blíže nespecifikovaného dne, sp. zn. 1 T 10/92, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Dne 23. 5. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele ze dne 22. 5. 2017, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z blíže nespecifikovaného dne, sp. zn. 1 T 10/92.

2. Vzhledem k tomu, že stěžovatelova ústavní stížnost nesplňovala požadavky stanovené § 30 odst. 1 a § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad podání ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy s poučením, že neučiní-li tak stěžovatel ve lhůtě, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Současně Ústavní soud upozornil stěžovatele na možnost požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

3. Výzva byla stěžovateli doručena dne 1. 6. 2016. Dne 16. 6. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele ze dne 15. 6. 2017, jímž stěžovatel sdělil, že příslušnými dokumenty již nedisponuje, že si právního zástupce nezajistí, neboť mu Česká advokátní komora již v minulosti bezplatné právní zastoupení neposkytla, a že svůj návrh ze dne 23. 5. 2017 "ruší".

4. Ústavní soud za přiměřeného použití ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, posoudil toto podání jako zpětvzetí návrhu ve smyslu ustanovení § 77 zákona o Ústavním soudu. Nezastavil však řízení ihned pro případ, že by stěžovatel v původní lhůtě změnil názor a vady odstranil, neboť tento vzal návrh zpět bez kvalifikované právní pomoci. V případě, že by si stěžovatel obstaral právní zastoupení, ještě ve lhůtě změnil názor a vady odstranil, muselo by pak o něm být zahájeno zbytečně a nedůvodně nové řízení, čemuž tímto postupem Ústavní soud předešel.

5. Jelikož však stěžovatel zůstal i po uplynutí lhůty nečinný, Ústavní soud řízení zastavil dle ustanovení § 77 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2017

Ludvík David v. r.

předseda senátu