Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1445/17 ECLI:CZ:US:2017:2.US.1445.17.1 Generato dall'IA

II.ÚS 1445/17 · Ústavní soud České republiky

Numero d'incarto II.ÚS 1445/17
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

Stěžovatel ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 5. 2017, napadl v záhlaví označené rozhodnutí v jeho insolvenčním řízení a tvrdil, že v řízení bylo porušeno jeho základní právo na obhajobu. Předmětem řízení před obecnými soudy je žádost stěžovatele o ustanovení právního zástupce z řad advokátů za účelem provádění úkonů v insolvenčním řízení. Stěžovatel tvrdil, že jednání soudu bylo zatíženo značnými průtahy a v důsledku nich mu vzniká jednáním insolvenčního správce značná újma.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

II.ÚS 1445/17 · Ústavní soud České republiky: Na základě zjištění, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve smyslu ustanovení § 41 zákona o Ústavním soudu ve lhůtě 20 dnů.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele P. P., t. č. Věznice Stráž pod Ralskem, P.O. BOX 10, Stráž pod Ralskem, proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016 a Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2016 č. j. KSPH 36 INS 14621/2011-B-138 a postupu státních orgánů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 5. 2017, napadl v záhlaví označené rozhodnutí v jeho insolvenčním řízení a tvrdil, že v řízení bylo porušeno jeho základní právo na obhajobu. Předmětem řízení před obecnými soudy je žádost stěžovatele o ustanovení právního zástupce z řad advokátů za účelem provádění úkonů v insolvenčním řízení. Stěžovatel tvrdil, že jednání soudu bylo zatíženo značnými průtahy a v důsledku nich mu vzniká jednáním insolvenčního správce značná újma.

2. Dále požádal, aby Ústavní soud zjednal nápravu a poskytl ochranu jeho vlastnickému právu (spolumajitel nemovitosti H.). Předchozí podání stěžovatele Ústavnímu soudu v obdobné věci bylo vedeno pod

sp. zn. II. ÚS 3474/16

, které bylo odmítnuto usnesením ze dne 3. dubna 2017 pro nevyčerpání řádného opravného prostředku (odvolání).

3. Stěžovatel k podání nepřiložil poslední rozhodnutí, proti kterému ústavní stížnost směřuje, ale jen sdělení Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 7. 4. 2017 o založení podání, jímž bylo brojeno proti postupu insolvenčního správce stěžovatele.

4. Na základě zjištění, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve smyslu ustanovení § 41 zákona o Ústavním soudu ve lhůtě 20 dnů.

5. Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

6. Stěžovatel byl o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen dne 17. 5. 2017 (č. l. 4), výzva mu byla doručena dne 19. 5. 2017 (č. l. 5). Ústavní soud vyčkal do doby uplynutí stanovené 20 denní lhůty, která skončila dne 8. 6. 2017, ale stěžovatel nikterak nereagoval a dosud k odstranění vad podání nedošlo.

7. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatel byl Ústavním soudem řádně poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, přestože mu byly známy podmínky řízení z předchozího řízení před Ústavním soudem.

8. Ústavní soud uzavírá, že je zcela zjevné, že podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož nebyl naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2017

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj