I.ÚS 2088/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Mubaraq Tope Mubaraq, dříve Mubaraq Tope Akere, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Azs 29/2016-55 ze dne 14. 4. 2016, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 28. 6. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti v záhlaví označenému soudnímu rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky nesplňuje, neboť nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona, jakož i scházela kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud proto navrhovatele přípisem ze dne 20. 9. 2016 vyzval k odstranění těchto vad podání s vysvětlením, jaké náležitosti musí ústavní stížnost splňovat, a poučením, že neodstraní-li navrhovatel vytýkané vady ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení předmětné výzvy, Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne. Ústavní soud zvolil delší, tříměsíční lhůtu k odstranění zmíněných vad z toho důvodu, že stěžovatel byl v mezidobí deportován z České republiky do Nigerijské federativní republiky, tudíž bylo lze předpokládat zvýšené obtíže spojené se zajištěním právního zastoupení z daleké ciziny.

Přípis byl navrhovateli prokazatelně doručen nejpozději dne 30. 9. 2016 (srov. úřední záznam z téhož dne a následné podání navrhovatele ze dne 5. 10. 2016). Tříměsíční lhůta určená soudcem zpravodajem k odstranění vad návrhu v souladu s § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu vypršela dnem 30. 12. 2016 (§ 55 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu). Navrhovatel dosud vady neodstranil, tedy nepředložil plnou moc prokazující právní vztah zastoupení a návrh sepsaný advokátem. Na tomto místě se sluší poznamenat, že Ústavní soud vyvinul dostatečné, ba nadstandardní úsilí seznámit navrhovatele s obsahem výzvy k odstranění vad podání, kdy navrhovateli byla zaslána asistentkou soudce e-mailová zpráva v anglickém jazyce informující o povinném právním zastoupení a způsobu možnosti jeho obstarání, konkrétně kontakt na Českou advokátní komoru, pobočku v Brně. Navrhovatel následně zareagoval řadou podání sepsaných anglickým jazykem, adresovaných krom Ústavnímu soudu a České advokátní komoře i dalším orgánům veřejné moci a jednotlivcům, v nichž se opakovaně domáhal bezplatné právní pomoci.

Za dané situace proto Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 10. ledna 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj