III.ÚS 2003/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti J. B., t. č. ve Věznici Valdice, zastoupeného Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem, sídlem 8. března 21/13, Liberec, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015 č. j. 3 Tdo 945/2015-22, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 29. ledna 2015 č. j. 55 To 503/2014-240 a proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 11. prosince 2014 č. j. 6 T 224/2014-208, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Liberci, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podáním odeslaným na adresu Ústavního soudu dne 22. 6. 2016 a označeným jako "ústavní stížnost" žádal o projednání ústavní stížnosti proti rozsudku vedeném Okresním soudem v Liberci (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 6 T 224/2014.

2. Po zjištění, že ústavní stížnost nesplňuje náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad. Vytýkané vady stěžovatel odstranil ve stanovené lhůtě prostřednictvím právního zástupce určeného Českou advokátní komorou podáním ze dne 29. 7. 2016. Toto podání obsahovalo v petitu konkretizaci napadených rozhodnutí (viz záhlaví) a v textu rekapitulaci soudního řízení, vymezení základních práv stěžovatele, k jejichž porušení mělo dojít, jakož i argumentaci na podporu tvrzení o těchto porušeních.

3. Před projednáním ústavní stížnosti je povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu. V posuzované věci Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost je podána opožděně.

4. Fyzická osoba může podat ústavní stížnost proti tvrzenému porušení jejích základních práv a svobod ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který takovému stěžovateli zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ve stěžovatelově případě bylo takovým procesním prostředkem dovolání, o němž rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 8. 2015 č. j. 3 Tdo 945/2015-22. Usnesení bylo doručeno, jak Ústavní soud zjistil ze spisu okresního soudu sp. zn. 6 T 224/2014, stěžovateli dne 29. 9. 2015 a jeho ustanovenému právnímu zástupci dne 1. 10. 2015. Z uvedeného je zjevné, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně.

5. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj