Constitutional complaint dismissed for being filed after the mandatory two-month filing deadline expired.

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti D. P., zastoupeného Mgr. Martinem Křivohlavým, advokátem se sídlem Česká Lípa, Paní Zdislavy 418/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015 č. j. 6 Tdo 1310/2015-21, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2015 sp. zn. 5 To 221/2015, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 3. 2015 sp. zn. 3 T 72/2014 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015 sp. zn. 5 To 48/2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 26. 4. 2016, se stěžovatel s odvoláním na čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá přezkumu a zrušení v záhlaví označeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, kterým byl odsouzen za zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, usnesení Městského soudu v Praze, který ve věci rozhodoval jako soud odvolací, a usnesení Nejvyššího soudu, který odmítl dovolání stěžovatele.

Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele bylo dovolání proti označenému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2015 sp. zn. 5 To 221/2015, o němž rozhodl Nejvyšší soud označeným usnesením ze dne 24. 11. 2015. Podle sdělení právního zástupce stěžovatele bylo toto usnesení stěžovateli doručováno, s tím, že z důvodu nepřítomnosti stěžovatele bylo uloženo na poště a připraveno k vyzvednutí dne 22. 1. 2016. Úložní doba skončila dne 1. 2. 2016, načež byla zásilka vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Tyto údaje jsou potvrzovány i kopií poštovní obálky, v níž bylo usnesení Nejvyššího soudu doručováno.

Podle ustanovení § 64 odst. 2 trestního řádu platí, že nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Z ustanovení § 64 odst. 4 trestního řádu pak vyplývá, že v případě, že si adresát zásilku do deseti dnů od uložení nevyzvedne, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Stěžovatel v ústavní stížnosti přitom netvrdí, že nebyly splněny zákonné předpoklady vzniku tzv. fikce doručení napadeného "dovolacího" usnesení.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 1. 2. 2016. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla odeslána datovou zprávou až dne 26. 4. 2016, je zjevné, že se tak stalo po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 2016

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj