Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 118/16 ECLI:CZ:US:2016:3.US.118.16.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to late filing despite claim of disproportionate penalty.

Numero d'incarto III.ÚS 118/16
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a prisoner against a 21-year vehicle ban, ruling it was submitted late. Although the petitioner argued the penalty violated fair trial rights and cited a statute prohibiting disproportionate sanctions, the Court found no provision allowing late filing. Consequently, the complaint was dismissed under the section of the Constitutional Court Act governing time-barred submissions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Ústavní stížnost podaná po uplynutí dvouměsíční lhůty od doručení rozhodnutí je odmítána jako nepříslušná, i když stěžovatel tvrdí zjevné porušení zákazu nepřiměřených sankcí.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint time bar late filing disproportionate penalty fair trial rights Constitutional Court Act procedural deadline

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 37 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Od Ústavního soudu však žádá, aby jeho stížnost přesto přezkoumal vzhledem ke zjevnému porušení ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, které zakazuje ukládání nepřiměřených sankcí.
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 88 Ústavy České republiky
zejména čl. 88 Ústavy České republiky).
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., t. č. Věznice Horní Slavkov, zastoupeného Mgr. MUDr. Pavlem Strejcem, advokátem, sídlem 5. května 655, Sokolov, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. října 2001 sp. zn. 8 To 363/2001, rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. května 2001 sp. zn. 3 T 64/2001, rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 26. ledna 2009 sp. zn. 4 T 151/2005 a rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 21. prosince 2012 č. j. 1 Tm 14/2012-226, za účasti Krajského soudu v Plzni, Okresního soudu v Sokolově a Okresního soudu v Chebu, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, jimiž bylo dle jeho tvrzení porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podstata tohoto porušení dle stěžovatele spočívá v nepřiměřeně dlouhém trestu zákazu řízení motorových vozidel, který dosahuje po sečtení doby ze všech rozsudků délky 21 let.

2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je podána opožděně.

3. Fyzická osoba může podat ústavní stížnost proti tvrzenému porušení jejích základních práv a svobod ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který takovému stěžovateli zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel sám v ústavní stížnosti uznává, že z jeho strany došlo již ke zmeškání zákonné lhůty. Od Ústavního soudu však žádá, aby jeho stížnost přesto přezkoumal vzhledem ke zjevnému porušení ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, které zakazuje ukládání nepřiměřených sankcí.

4. Takovému návrhu však nemůže Ústavní soud vyhovět, neboť Ústava České republiky a zákon o Ústavním soudu mu takovou možnost nedávají (srov. zejména čl. 88 Ústavy České republiky).

5. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2016

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu