Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies due to pending higher prosecutor review.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stežovatelky L. S., zastoupené Mgr. Lukášem Votrubou, advokátem, sídlem Moskevská 637/6, Liberec 1, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Liberci ze dne 19. 11. 2015 c. j. ZN 1862/2011-33, za úcasti Okresního státního zastupitelství v Liberci, jako úcastníka rízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Oduvodnení

I. Skutkové okolnosti prípadu a obsah napadeného rozhodnutí

1. V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona c. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znení pozdejších predpisu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stežovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví oznacené rozhodnutí okresního státního zastupitelství, nebot je názoru, že jím byla porušena její ústavne zarucená práva zakotvená v cl. 2 odst. 2, cl. 11, cl. 32, cl. 35 odst. 1, cl. 36 odst. 1 a cl. 40 Listiny základních práv a svobod.

2. Dne 21. 10. 2015 bylo stežovatelce opetovne doruceno usnesení ze dne 31. 5. 2013 c. j. KRPL-2607-77/TC-2011-180571, kterým policejní orgán (Policie Ceské republiky, KRP Libereckého kraje, Územní odbor Liberec, 1. oddelení obecné kriminality) rozhodl o odložení veci podle § 159a odst. zákona c. 141/1961 Sb., o trestním rízení soudním (trestní rád), ve znení pozdejších predpisu (dále jen "tr. rád"), vedené proti neznámému pachateli, podezrelému z precinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 zákona c. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znení pozdejších predpisu, kterého se mel dopustit v Oldrichove v Hájích c. p. 4, kolem 10:20 hod. dne 3. 3. 2011, smrtelným zranením V. S., (manžela stežovatelky) po sevrení mezi sloupy profilovacího agregátu porezové linky, ackoli linka byla prepnuta do režimu servisu a manuálního ovládání, aby na ní mohl poškozený s dalším pracovníkem odstranit závadu.

3. Okresní státní zastupitelství ústavní stížností napadeným usnesením (instancní) stížnost stežovatelky (a dalších poškozených) proti tomuto usnesení podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. rádu jako neduvodné zamítlo.

II. Argumentace stežovatelky

4. Stežovatelka v ústavní stížnosti pripomíná, že orgány cinné v trestním rízení mají povinnost provést rádné a adekvátní trestní vyšetrování. V projednávané veci však policejní orgán i okresní státní zastupitelství postupovaly zcela nestandardním a nesprávným zpusobem. Tuto nesprávnost stežovatelka spatruje predevším v tom, že policejní orgán - který vec proveroval cca 5 let - provedl šetrení veci nikoliv dostatecne, nebot neobjasnil rozpory ve výpovedích, opomenul pochybení zamestnavatele (který predevším neoveril znalosti jejího manžela ze zaškolení práce se strojem a nezajistil vstupní lékarskou prohlídku), pricemž neprezkoumatelne konstatoval, že hlavní prícinou smrtelného úrazu jejího manžela bylo porušení pracovních povinností jím samotným. Okresní státní zastupitelství se jejími námitkami nezabývalo rádne, nebot pouze odkázalo na závery policejního orgánu.

III. Procesní predpoklady projednání návrhu

5. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splneny predpoklady vecného projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), pricemž dospel k záveru, že tomu tak není.

6. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost neprípustná, jestliže stežovatel nevycerpal všechny procesní prostredky, které mu zákon k ochrane jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

7. Obecne úcinným procesním prostredkem ochrany práva pro osobu, která namítá závadný postup v šetrení k odhalení skutecností nasvedcujících tomu, že byla obetí spáchaného trestného cinu (srov. k pojmu tzv. neprímé obeti kupr. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. 11. 2005 ve veci Gongadzé v. Ukrajina, stížnost c. 34056/02), je žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona c. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znení pozdejších predpisu. Jako takovou je nutno ji vycerpat pred podáním ústavní stížnosti; srov. body 30 a 31 nálezu ze dne 2. 3. 2015

sp. zn. I. ÚS 1565/14

. V citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že "bude v budoucnu ústavní stížnosti smerující proti rozhodnutím a postupu policejních orgánu a státních zastupitelství, které budou namítat, že vyšetrování bylo nedostatecné, tam kde nebyla podána žádost o dohled nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, považovat za neprípustné pro nevycerpání všech procesních prostredku, které zákon k ochrane práva poskytuje". Právní názor vyjádrený v nosné cásti oduvodnení tohoto nálezu je podle cl. 89 odst. 2 Ústavy Ceské republiky závazný, a to i pro Ústavní soud [srov. nález ze dne 10. 3. 2005

sp. zn. III. ÚS 561/04

(N 54/36 SbNU 575)], který jej muže zmenit pouze postupem podle § 23 zákona o Ústavním soudu, tedy predložením veci plénu. V projednávané veci soud neshledal duvod, proc se od svého dríve vyjádreného názoru odchýlit.

8. Stežovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že proti nadepsanému usnesení okresního státního zastupitelství podává soucasne stížnost ke Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem - pobocka Liberec. Je tak namíste záver, že nevycerpala všechny procesní prostredky, které jí zákon k ochrane jejího práva poskytuje. Požadavek vycerpat "všechny procesní prostredky" ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu totiž není naplnen již tím, že rízení o techto prostredcích je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vycerpat" ty dispozice, které obecne skýtá dosud probíhající rízení, príp. i rízení, které má být posléze vedeno na základe prípadného kasacního rozhodnutí o mimorádném opravném prostredku (dovolání). Jiný postup predstavuje riziko, že Ústavní soud do probíhajícího rízení zasáhne, což mu vzhledem k jeho postavení neprísluší. Z toho plyne, že ústavní stížnost lze projednat až poté, co rízení o žádosti o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství bude skonceno, a naopak, do tohoto okamžiku je nutné ústavní stížnost považovat za neprípustnou. Taková situace nastala v dané veci, nebot rízení u Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobocky Liberec, týkající se rozhodnutí, jež bylo soucasne napadeno i predmetnou ústavní stížností, dosud skonceno nebylo, resp. stežovatelka nedoložila opak a petit ústavní stížnosti odpovídajícím zpusobem nerozšírila.

9. Návrh, který je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu neprípustný, musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut, a to bez jednání a soudcem zpravodajem.

Poucení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání prípustné.

V Brne dne 1. dubna 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj