Constitutional Court rejects disqualification claim against judge due to lack of conflict of interest. The judge handled prior delay complaints without violating impartiality rules.

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Antonína Chabiny, zastoupeného JUDr. Martinem Řezáčem, advokátem, sídlem Nad Štolou 18, Praha 7, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 2015 č. j. 30 Cdo 2631/2015-105, takto:

Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 420/16

.

Odůvodnění

I. Ve věci

sp. zn. IV. ÚS 420/16

vznesl stěžovatel Ing. Antonín Chabina podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 3. 2016 námitku podjatosti soudce JUDr. Jaromíra Jirsy. Uvedl, že ústavní stížností napadá sice rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci svého odškodnění, jež se týká řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 236/2012, avšak toto řízení navazovalo na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 109/2000 a týkalo se odškodnění za průtahy v tomto posledně uvedeném řízení. V rámci stížnosti stěžovatele na průtahy v tomto řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 byl předsedou tohoto soudu pověřen k vyřízení stížnosti právě JUDr. Jaromír Jirsa jako tehdejší místopředseda uvedeného soudu. Stěžovatel předpokládá, že o této stížnosti, která byl jím podána osobně ústně u předsedy soudu dne 23. 6. 2006, by měl existovat záznam a stížnostní spis. Za této situace považuje stěžovatel přinejmenším za nevhodné, aby soudce JUDr. Jaromír Jirsa ve věci ústavní stížnosti rozhodoval, a tím spíše ne jako soudce zpravodaj.

II. Ke vzneseným námitkám se soudce JUDr. Jaromír Jirsa vyjádřil písemně dne 7. 3. 2016. Upozornil, že ze vznesené námitky nevyplývá, v čem konkrétně by měly spočívat okolnosti svědčící pro jeho vztah k věci, účastníkům, či jejich zástupcům. Uvedl, že jako místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1 z pověření předsedy soudu vyřizoval desítky stížností na průtahy v řízení v intencích ustanovení § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., a že u tohoto soudu přestal působit již v roce 2007. To, že postupoval při vyřizování stížností tak, jak mu zákon ukládá, lze jen stěží považovat za jeho "vztah k věci", svědčící o jeho podjatosti. Prohlásil, že nemá žádný vztah k účastníkům (vedlejším účastníkům) řízení, jejich zástupcům a k věci samé.

III. Podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Třetí senát Ústavního soudu, který rozhoduje podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal ve věci

sp. zn. IV. ÚS 420/16

žádné podmínky pro použití § 36 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Protože nejsou naplněny podmínky pro vyloučení soudce JUDr. Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, že tento soudce není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 420/16

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. března 2016

Josef Fiala v. r.

předseda III. senátu