Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of legal remedies via appeal.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaints filed by the Fikáčková and Fikáčka parties against lower court rulings. The applicants argued for the annulment of decisions regarding property rights and easements, but the Court found the complaints procedurally inadmissible. The Court ruled that since the applicants had not exhausted all legal remedies, specifically the right of appeal (dovolání), the constitutional complaints were premature and thus inadmissible under the principle of subsidiarity.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky, jako je dovolání, před podáním.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti A. Jaroslavy Fikáčkové a B. Rostislava Fikáčka, zastoupených JUDr. Miloslavou Konvalinkovou, advokátkou se sídlem v Bystřici, Dr. E. Beneše 26, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2015, č. j. 28 Co 391/2015-338, a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 6. 2015, č. j. 5 C 131/2014-220, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Okresní soud v Benešově rozsudkem ze dne 23. 6. 2015, č. j. 5 C 131/2014-220, zamítl žalobu stěžovatelů o zřízení služebnosti cesty pro jejich rekreační domek a práva odběru vody ze studny, o odstranění drátěného plotu na hranici pozemků a určení vlastnictví a vyklizení kůlny na pozemku žalovaných. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 12. 2015, č. j. 28 Co 391/2015-338, rozsudek okresního soudu s výjimkou formulační úpravy jednoho z výroků potvrdil.
Proti rozsudkům krajského a okresního soudu se stěžovatelé brání ústavní stížností ze dne 26. 2. 2016, v níž navrhují, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Současně navrhují odklad vykonatelnosti napadených rozsudků.
Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., dále jen "zákon o Ústavním soudu", je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem je podle § 72 odst. 3 téhož zákona i dovolání. Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany [např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2000,
sp. zn. III. ÚS 117/2000
(N 111/19 SbNU 79), dostupný na http://nalus.usoud.cz].
Ústavní stížnost je v tomto případě třeba hodnotit jako nepřípustnou, neboť byla podána proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž je přípustné dovolání, které mohou za splnění ostatních zákonných podmínek stěžovatelé podat, přičemž o tomto právu byli odvolacím soudem řádně poučeni. Ústavní stížnost lze případně podat teprve proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatelům poskytuje, v případech tohoto typu zpravidla proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání proti usnesení soudu odvolacího.
Na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu stížnost odmítl; zároveň rozhodl stejně o akcesorickém návrhu stěžovatelů na odklad vykonatelnosti ve smyslu § 79 téhož zákona, přičemž vzhledem k povaze věci projednal ústavní stížnost bezprostředně po splnění zákonných podmínek k takovému postupu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj