Constitutional complaint dismissed as inadmissible because criminal appeal remedies were not exhausted before filing.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti P. P., zastoupeného Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. 10. 2015, č. j. 68 To 169/2015-380, a rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 31. 3. 2015, č. j. 2 T 211/2014-341, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Šumperku uznal rozsudkem ze dne 31. 3. 2015, č. j. 2 T 211/2014-341, stěžovatele jako obžalovaného vinným z přečinu podvodu, který spáchal tím, že v celkem deseti případech na více letištích jako pasažér různých letů ohlásil škodní události spočívající v poškození zavazadla a ztrátě předmětů z něj, a to přesto, že ke ztrátě věcí nedošlo, přičemž na základě z větší části falešných dokladů mu bylo v šesti případech vyplaceno odškodnění; v ostatních případech mu požadované odškodnění vyplaceno nebylo. Odsoudil jej ke společnému trestu odnětí svobody, jehož výkon podmíněně odložil, a současně rozhodl v adhezním řízení o povinnosti stěžovatele nahradit škodu.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 9. 10. 2015, č. j. 68 To 169/2015-380, při nezměněném výroku o vině stěžovatele nově odsoudil k souhrnnému společnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu 3 roky. V ostatních výrocích ponechal rozsudek okresního soudu nezměněn a současně zamítl odvolání stěžovatele proti němu.

Proti rozsudkům krajského a okresního soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 18. 1. 2016, ve které navrhuje, aby Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovými prostředky jsou podle § 72 odst. 3 téhož zákona řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Takovým opravným prostředkem je mj. i dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu.

Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2000,

sp. zn. III.ÚS 117/2000

(N 111/19 SbNU 79), dostupný na http://nalus.usoud.cz].

Ústavní stížnost v této věci je nepřípustná, neboť byla podána proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl stěžovatel odsouzen za trestný čin. Proti rozhodnutí krajského soudu je přípustné dovolání, které může za splnění ostatních zákonných podmínek podat, přičemž o tomto právu byl stěžovatel krajským soudem řádně poučen. Ústavní stížnost lze případně podat teprve proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, v případech daného druhu zpravidla proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání proti usnesení soudu odvolacího.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2016

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj