Constitutional Court dismisses late constitutional complaint due to missed two-month statutory filing deadline.

Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatele MUDr. Daniela Němce, zastoupeného JUDr. Jiřím Ponížilem, advokátem, AK se sídlem v Brně, Lidická 26, proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2015 č. j. 20 Co 282/2014-486, ze dne 1. 4. 2015 č. j. 20 Co 283/2014-488, ze dne 1. 4. 2015 č. j. 20 Nc 494/2014-494, ze dne 3. 4. 2015 č. j. 20 Co 203/2015-497 a ze dne 3. 4. 2015 č. j. 20 Co 204/2015-499, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a za účasti Městského soudu v Brně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. V ústavní stížnosti ze dne 3. 7. 2015, doručené Ústavnímu soudu téhož dne a doplněné podáními ze dne 6. 8. 2015 a ze dne 31. 8. 2015, doručenými Ústavnímu soudu dne 7. 8. 2015 resp. dne 2. 9. 2015, MUDr. Daniel Němec (dále jen "povinný" případně "stěžovatel") navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí vydaná ve věci oprávněného Vladimíra Hemerky (dále jen "oprávněný") proti stěžovateli jako povinnému. Napadená druhoinstanční rozhodnutí Krajského soudu v Brně byla vydána v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 74 Nc 729/2009.

II. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, resp. ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Lhůta dvou měsíců obsažená v ustanovení § 72 odst. 3 a 5 zákona o Ústavním soudu je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, přičemž tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky).

K výzvě Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015 Krajský soud v Brně dopisem doručeným dne 23. 12. 2015 Ústavnímu soudu sdělil, že všechna ústavní stížností napadená usnesení byla právní zástupkyni stěžovatele Mgr. Regině Komárkové doručena dne 20. 4. 2015. Lhůta dvou měsíců pro podání ústavní stížnosti proto stěžovateli počala běžet následující den a uplynula v pondělí dne 29. 6. 2015, neboť den, který se svým označením shodoval se dnem, který určil počátek běhu lhůty, připadl na sobotu dne 20. 6. 2015. Pokud stěžovatel ústavní stížnost podal osobně až dne 3. 7. 2015, jednalo se evidentně o návrh podaný opožděně.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2016

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj