Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 147/16 ECLI:CZ:US:2016:1.US.147.16.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto I.ÚS 147/16
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Radka Illa against a court execution officer's decision. The applicant repeatedly failed to comply with the mandatory requirement for legal representation by a lawyer, as stipulated in the Constitutional Court Act. The court deemed further warnings ineffective given the applicant's prior knowledge of these procedural consequences and their repeated disregard for the statutory obligations.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to provide mandatory legal representation by a lawyer, and repeated failure to comply with this requirement constitutes a valid ground for dismissal.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility Constitutional Court Act procedural requirements legal representation obligation dismissal of complaint repeated procedural violation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 31 of the Constitutional Court Act
§ 43 odst. 1 písm. a) of the Constitutional Court Act
§ 43 odst. 3 of the Constitutional Court Act
§ 29 of the Constitutional Court Act
§ 29 odst. 1 of the Constitutional Court Act

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Radka Illa, na zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, na zrušení usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha-východ, č. j. 081 EX 20146/14-096 ze dne 10. 11. 2015 a vyrozumění státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích sp. zn. 1 ZN 110/2015 ze dne 28. 12. 2015, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 14. 1. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti v záhlaví označenému usnesení soudního exekutora a vyrozumění státního zástupce.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech

sp. zn. III. ÚS 4221/12

,

II. ÚS 4222/12

aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil (viz odmítavá usnesení ve věcech

sp. zn. I. ÚS 824/12

a

sp. zn. III. ÚS 448/13

). Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat. Navrhovatel přitom ani neuvádí, zda vůbec o právní zastoupení usiloval, resp. jaké závažné překážky mu brání v realizaci uvedené zákonné povinnosti.

Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i tentokráte, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 29. ledna 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj