Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3111/15 ECLI:CZ:US:2015:4.US.3111.15.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet mandatory lawyer representation requirements.

Numero d'incarto IV.ÚS 3111/15
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Mr. Ladislav Regnard against a Supreme Administrative Court decision. The applicant argued for exemption from court fees and representation, but the Court found he failed to comply with the statutory requirement of mandatory lawyer representation. The Court ruled that repeated prior warnings to the applicant made further formal notification unnecessary and deemed his continued insistence on representation as an attempt to bypass established procedural rules.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Mandatory lawyer representation is a strict condition for filing a constitutional complaint, and repeated prior warnings to the applicant suffice to satisfy this requirement without necessitating fresh notification in every instance.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural requirements Czech Constitutional Court legal representation rules

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Na základě výše uvedených důvodu byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Ladislava Regnarda, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2015, č. j. 6 As 150/2015-25, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 11. 8. 2015, č. j. 6 As 150/2015-25, zamítl návrh stěžovatele na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Následně usnesením ze dne 24. 9. 2015, č. j. 6 As 150/2015-29, odmítl kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2015, č. j. 46 A 31/2015-20; usnesením krajského soudu byla postoupena Městskému soudu v Praze žaloba stěžovatele proti správnímu rozhodnutí, jímž byla stěžovateli vyměřena pravděpodobná výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2011.

Proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2015 se stěžovatel bránil ústavní stížností ze dne 13. 10. 2015; současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Ústavní stížnost nesplňuje zákonné podmínky projednání.

Podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem.

Stěžovatel zákonem předepsanou podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nesplnil, přestože si jí musel být vědom. V minulosti se totiž na Ústavní soud obrátil s desítkami podání, při jejichž projednání (vyřízení) byl o povinném zastoupení advokátem opakovaně poučen výzvou k odstranění vad podání, popř. v rámci odůvodnění usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2015,

sp. zn. II. ÚS 1767/15

, ze dne 29. 6. 2015,

sp. zn. I. ÚS 1511/15

, ze dne 4. 3. 2015,

sp. zn. IV. ÚS 3858/14

, ze dne 21. 3. 2014,

sp. zn. III. ÚS 989/14

, nebo ze dne 7. 1. 2011,

sp. zn. IV. ÚS 28/11

, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud proto stěžovatele v nyní projednávané věci zvlášť nevyzýval k odstranění vad návrhu. Za předestřených okolností není bezpodmínečně nutné, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem stěžovateli dostávalo vždy znovu v každém jednotlivém řízení a aby mu byla pokaždé určena lhůta k odstranění této vady návrhu. Lze vycházet z předpokladu, že předchozím opakovaným poučením byla stěžovateli spolehlivě zprostředkována informace, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, přičemž zákonem vymezená velkorysá dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti je určena mj. i ke splnění této podmínky řízení. Trvání na požadavku vždy nového (opakovaného) poučení účastníka by se v případech tohoto druhu jevilo jako postup ryze formalistický a neúčelný. Vědomost stěžovatele o podmínce povinného zastoupení advokátem je ostatně zřejmá i z projednávané ústavní stížnosti, v níž stěžovatel sám poukazuje na absenci svého zastoupení advokátem.

Na základě výše uvedených důvodu byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta. Týmž výrokem rozhodl Ústavní soud totožně také o návrzích stěžovatele na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť se jedná o návrhy akcesorické, které sdílí osud ústavní stížnosti. V této souvislosti Ústavní soud pro úplnost podotýká, že není oprávněn účastníku nebo vedlejšímu účastníku ustanovit zástupce, nýbrž pro řízení před Ústavním soudem přichází v úvahu toliko určení advokáta podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a to na základě včasného návrhu účastníka nebo vedlejšího účastníka samotného; i o této okolnosti byl stěžovatel ostatně v minulosti poučen.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2015

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj