Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1077/15 ECLI:CZ:US:2015:2.US.1077.15.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to lack of subsidiarity regarding civil damages claim.

Numero d'incarto II.ÚS 1077/15
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Martin Kini against a regional court's rejection of his appeal. Kini argued that the lower court incorrectly referred his claim for damages from a criminal proceeding to civil proceedings under the Criminal Procedure Act. The court ruled the complaint inadmissible because the claim for damages is an accessory civil matter where Kini could seek redress through ordinary civil litigation, satisfying the principle of subsidiarity required for constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible when the applicant can still protect their property rights through ordinary civil proceedings, as civil litigation is the exclusive remedy for monetary claims arising from criminal cases.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional subsidiarity civil damages claim criminal procedure act inadmissible complaint property rights protection accessory civil action Czech constitutional court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
2 T 194/2014-186, podané jím jakožto poškozeným do výroku, jímž byl dle § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Martina Kini, zastoupeného Mgr. Martinou Houžvovou, advokátkou, se sídlem Slezská 103, 130 00 Praha 3, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 15. 1. 2015 č. j. 55 To 480/2014-226, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 4. 2015, stěžovatel napadl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen "krajský soud") ze dne 15. 1. 2015 č. j. 55 To 480/2014-226 (dále jen "rozsudek krajského soudu"), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 30. 10. 2014 sp. zn. 2 T 194/2014-186, podané jím jakožto poškozeným do výroku, jímž byl dle § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je přitom její subsidiarita. Ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, kdy již nelze k ochraně práva využít jiné prostředky.

Za situace, kdy stěžovatel svoji ústavní stížnost směřuje výhradně proti výroku o náhradě škody vydaném v trestním řízení, není dán prostor k intervenci Ústavního soudu, neboť stěžovatel může svá majetková práva hájit v prostoru daném normami občanskoprávními (obdobně usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 3621/12

, dostupné na: http://nalus.usoud.cz).

Nutno zdůraznit, že adhezní řízení má ve vztahu k meritornímu trestnímu řízení, byť je jeho integrální součástí, v jistém smyslu pouze akcesorickou povahu. Nikoliv trestní řízení a priori, nýbrž toliko civilní řízení je řízením bezvýjimečně zaručujícím, za splnění zákonem předepsaných podmínek, možnost domoci se uplatněného majetkového nároku. Napadené usnesení nezbavuje stěžovatele možnosti podání žaloby v občanskoprávním řízení.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2015

JUDr. Radovan Suchánek v. r.

soudce zpravodaj