IV.ÚS 2538/15 · Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding small court costs as manifestly unfounded. (Ústavní soud České republiky)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected Veronika Škudrnová's constitutional complaint against a lower court's decision to award litigation costs. The applicant argued that the court ignored her procedural defenses and failed to consider why the plaintiff's error in payment details caused the higher fee. The court ruled the complaint manifestly unfounded because the small monetary amount involved did not justify a constitutional violation absent extreme judicial misconduct.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding minor litigation cost awards are manifestly unfounded unless they involve extreme judicial errors violating fundamental fair trial principles.

Parole chiave

Generato dall'IA

constitutional complaint dismissal litigation costs award manifestly unfounded fair trial rights small monetary value judicial misconduct threshold procedural defense

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

2015, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejího základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.

čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod

1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl.

čl. 1 Ústavy České republiky

čl. 90 Ústavy České republiky

1 a čl. 90 Ústavy České republiky.

§ 142a odst. 1 o. s. ř.

Především se neměl vypořádat s její argumentaci, podle níž předžalobní výzva žalobkyně nesplňovala náležitosti předepsané § 142a odst. 1 o. s. ř., pročež nemohla mít ani právo na náhradu nákladů řízení.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

III. ÚS 405/04

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Michaely Židlické - ze dne 25. srpna 2004 ve věci ústavní stížnosti Nadace "N. J., M. a Z. H." proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 z 21. 4. 2004 sp. zn. 24 C 106/2003, jímž bylo vyhověno žalobě Ing. J. H., který domáhal proti stěžovateli úhrady peněžité částky s příslušenstvím.

I. ÚS 3143/08

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) a Vojena Güttlera - ze dne 17. března 2009 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. B. proti rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 52 C 88/2008 ze dne 4. listopadu 2008, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit kupní cenu, úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení, za účasti Městského soudu v Brně jako účastníka řízení a společnosti Syncare Plus, s. r. o., se sídlem Krkoškova 4, 613 00 Brno, jako vedlejšího účastníka řízení.

IV. ÚS 1685/11

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného - ze dne 21. listopadu 2011 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudkům Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 2. 2003 č. j. 33 C 891/2002-12, ze dne 10. 3. 2003 č. j. 33 C 866/2002-14, ze dne 23. 5. 2003 č. j. 12 C 148/2003-14, ze dne 4. 8. 2003 č. j. 15 C 152/2003-14, ze dne 23. 5. 2003 č. j. 12 C 175/2003-14, ze dne 8. 8.2003 č. j. 12 C 369/2003-10, ze dne 7. 10. 2003 č. j. 14 C 295/2003-17, ze dne 19. 12. 2003 č. j. 12 C 892/2003-14, ze dne 29. 1. 2004 č. j. 11 C 1024/2003-11, ze dne 24. 2. 2004 č. j. 13 C 23/2004-16, ze dne 3. 3. 2004 č. j. 10 C 41/2004-18, ze dne 4. 3. 2004 č. j. 11 C 89/2004-15, ze dne 27. 8. 2004 č. j. 12 C 535/2004-15, ze dne 12. 5. 2004 č. j. 16 C 554/2003-23, ze dne 7. 6. 2004 č. j. 33 C 1026/2003-14, ze dne 7. 6. 2004 č. j. 33 C 1028/2003-13, ze dne 19. 7. 2004 č. j. 15 C 512/2004-14, ze dne 29. 7. 2004 č. j. 13 C 269/2004-17, ze dne 2. 8. 2004 č. j. 33 C 282/2004-14, ze dne 6. 10. 2004 č. j. 16 C 95/2004-23, ze dne 4. 10. 2004 č. j. 16 C 188/2004-14, ze dne 14. 10. 2004 č. j. 14 C 385/2004-14, ze dne 21. 10. 2004 č. j. 9 C 243/2004-29, ze dne 22. 11. 2004 č. j. 16 C 335/2004-14, ze dne 30. 3. 2005 č. j. 10 C 72/2005-20, ze dne 3. 5. 2005 č. j. 22 C 959/2003-33, ze dne 2. 8. 2005 č. j. 17 C 664/2003-14, ze dne 2. 8. 2005 č. j. 17 C 959/2003-18, ze dne 18. 8. 2005 č. j. 22 C 310/2004-24 a ze dne 5. 6. 2007 č. j. 17 C 30/2005-37, vydaným v řízeních o zaplacení žalovaných částek sestávajících z úhrady cestovného městskou hromadnou dopravou v Mostě a Litvínově a přirážky za jízdu bez platné jízdenky, za účasti Okresního soudu v Mostě jako účastníka řízení a Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova, a. s., se sídlem Budovatelů 1395/23, 434 01 Most, jako vedlejšího účastníka řízení.

II. ÚS 536/06

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka - ze dne 3. dubna 2008 ve věci ústavní stížnosti A. T. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2006 č. j. 21 Co 128/2006-194 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 8. 2005 č. j. 11 C 251/2002-185, kterými bylo znovu rozhodováno o náhradě nákladů řízení poté, co Ústavní soud svým nálezem zrušil rozsudky těchto soudů ve výrocích o náhradě nákladů řízení, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a T. V. jako vedlejšího účastníka řízení.

I. ÚS 988/12

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Pavla Holländera - ze dne 25. července 2012 ve věci ústavní stížnosti společnosti GRATO, spol. s r. o., IČ 410 33 281, se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, proti výroku II rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 1. 2012 č. j. 134 EC 641/2010-36, jímž byla vedlejšímu účastníkovi uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bodů 1, 2, 3 a 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, za účasti Okresního soudu v Ostravě jako účastníka řízení.

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vladimíra Sládečka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Veroniky Škudrnové, zastoupené Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Praha 8, Karolinská 661/4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2015 č. j. 35 Co 223/2015-64, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. 8. 2015, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejího základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 1 a čl. 90 Ústavy České republiky.

2. Před Obvodním soudem pro Prahu 4 bylo pod sp. zn. 11 C 349/2014 vedeno řízení o žalobě obchodní společnosti GV Reality s.r.o. (dále jen "žalobkyně") proti stěžovatelce o zaplacení částky 864,32 Kč s příslušenstvím. V jeho průběhu vzala žalobkyně žalobu zpět, protože stěžovatelka uhradila její nárok. Usnesením ze dne 20. 5. 2015 č. j. 11 C 349/2014-52 tak bylo předmětné řízení zastaveno (výrok I) a stěžovatelce byla podle § 146 odst. 2 o. s. ř. uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, představující zaplacený soudní poplatek (výrok II). Posledně uvedený výrok byl následně k odvolání stěžovatelky potvrzen usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") ze dne 5. 6. 2015 č. j. 35 Co 223/2015-64.

3. Stěžovatelka má za to, že odvolací soud se ve svém usnesení dopustil zjevné libovůle při rozhodování a zcela ignoroval její námitky i poukaz na odlišné řádně odůvodněné rozhodnutí vydané v prakticky totožné věci. Především se neměl vypořádat s její argumentaci, podle níž předžalobní výzva žalobkyně nesplňovala náležitosti předepsané § 142a odst. 1 o. s. ř., pročež nemohla mít ani právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň neměl přihlédnout k tomu, že zvýšení soudního poplatku ze 400 Kč na 1 000 Kč zavinila žalobkyně chybou v psaní, v jejímž důsledku nebylo možné vydat elektronický platební rozkaz, u něhož by byl soudní poplatek nižší.

II. 4. Ústavní stížnost je přípustná, byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňovala i všechny zákonem stanovené formální náležitosti. Zároveň je však zjevně neopodstatněná.

5. Ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dává Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity řízení před ním pravomoc posoudit opodstatněnost návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o něm rozhodne meritorně nálezem. Jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Směřuje-li pak ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, považuje ji Ústavní soud zpravidla za zjevně neopodstatněnou, jestliže napadené rozhodnutí není vzhledem ke své povaze, namítaným vadám svým či vadám řízení, které jeho vydání předcházelo, způsobilé porušit základní práva a svobody stěžovatele, tj. kdy ústavní stížnost postrádá ústavněprávní dimenzi. O takovýto případ jde přitom i v projednávané věci.

6. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře opakovaně vyjádřil názor, že rozhodnutí, jejichž předmětem je bagatelní částka, vzhledem k zanedbatelnosti jimi způsobeného zásahu do subjektivních práv obvykle nemohou založit porušení ústavně zaručených práv a svobod. Výjimku lze připustit pouze v případech extrémních pochybení obecného soudu, zejména jsou-li dotčeny základní principy, na nichž je založen spravedlivý proces [srov. např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 405/04

ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421), nález

sp. zn. I. ÚS 3143/08

ze dne 17. 3. 2009 (N 59/52 SbNU 583) nebo nález

sp. zn. IV. ÚS 1685/11

ze dne 21. 11. 2011 (N 198/63 SbNU 307)]. Obdobná kritéria ústavněprávního přezkumu se standardně uplatní i v případech, kdy ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutím, jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů soudního řízení [srov. např. nález

sp. zn. II. ÚS 536/06

ze dne 3. 4. 2008 (N 64/49 SbNU 9) nebo nález

sp. zn. I. ÚS 988/12

ze dne 25. 7. 2012 (N 132/66 SbNU 61)].

7. V daném případě obecné soudy uložení povinnosti stěžovatelce, aby zaplatila na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, řádně odůvodnily, přičemž v jejich závěrech nelze spatřovat svévoli či jakýkoliv jiný kvalifikovaný exces, který by opodstatňoval kasační zásah Ústavního soudu. Předžalobní výzva navíc zjevně splňovala náležitosti plynoucí z ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny tudíž nebylo porušeno. Ve zbytku postačí odkázat na relevantní části odůvodnění napadeného usnesení.

8. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky jako zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2015

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding small court costs as manifestly unfounded.

Sintesi Legislator

Regesto Legislator

Parole chiave

Disposizioni normative citate

Giurisprudenza citata

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Testo completo