Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory legal representation requirements under the Constitutional Court Act.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner failed to meet formal requirements, specifically the mandatory obligation to be represented by a lawyer. Although the Court issued a warning and set a deadline for correction, the petitioner did not remove the defects within the allotted time. Consequently, the complaint was rejected under the provision governing inadmissible submissions lacking formal prerequisites.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the petitioner fails to comply with the mandatory requirement of legal representation within the prescribed time limit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., t.č. Věznice Valdice, Valdice, bez právního zastoupení, směřující proti rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 18. 5. 2015, č.j. 15 T 18/2015, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, č.j. 31 To 311/2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 9. 2015, stěžovatel brojí proti výše uvedeným rozhodnutím.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.
Ústavní soud stěžovatele výzvou ze dne 2. 10. 2015 poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti a vyzval ho k odstranění vad jeho podání. K tomu mu stanovil lhůtu jednoho měsíce od doručení výzvy k odstranění vad. Dále ho Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Z doručenky je patrné, že stěžovatel výzvu převzal dne 7. 10. 2015.
Přestože byl stěžovatel poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranil. Neučinil tak ani do dnešního dne. O prodloužení lhůty k odstranění vad stěžovatel také nepožádal.
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. 11. 2015
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu