Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3015/15 ECLI:CZ:US:2015:4.US.3015.15.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for non-exhaustion of legal remedies and improper standing.

Numero d'incarto IV.ÚS 3015/15
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint without a hearing because he failed to exhaust statutory legal remedies. Although the applicant claimed the final court decisions were unconstitutional, he had not filed an appeal or a cassation himself, having only done so through a co-defendant. The court ruled that the principle of subsidiarity requires exhausting all available procedural means before seeking constitutional review, leading to the dismissal under the relevant sections of the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. c) a e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible unless all statutory legal remedies have been exhausted, and the applicant must have standing to challenge the specific decision.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint admissibility improper standing legal remedies hierarchy

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, soudcem zpravodajem JUDr. Jaromírem Jirsou ve věci návrhu J. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. února 2013, č. j. 51 T 1/2009-839, a usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. června 2013, č. j. 11 To 56/2013-887, a Nejvyššího soudu ze dne 19. března 2014, č. j. 4 Tdo 198/2014-32, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svým ručně psaným podáním k Ústavnímu soudu brojil proti shora citovaným rozhodnutím, aniž by přiložil kopii kteréhokoliv z nich.

Z lustra Ústavního soudu se však podává, že shodná rozhodnutí byla napadena ve věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 1890/14

, kterou podal spoluodsouzený navrhovatele. Z přiložených kopií pak plyne, že stěžovatel byl shledán vinným ze spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let. Odvolání obou Vrchní soud v Praze odmítl; Nejvyšší soud následně rozhodl citovaným usnesením o dovolání, které však podal pouze spoluodsouzený, a nikoliv navrhovatel. Jak Ústavní soud následně zjistil dotazem ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, navrhovatel, v projednávané věci, dovolání vůbec nepodal.

Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře vyslovil (např. nález

sp. zn. III. ÚS 62/95

, viz N 78 SbNU 4/243), že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž tvrzenou protiústavnost již nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Řízení o ústavních stížnostech tak plně ovládá zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§ 75 odstavec 1 ve spojení s § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky (ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Navrhovatel v projednávané věci nevyčerpal zákonem poskytnuté procesní prostředky, a proto Ústavní soud jeho návrh jako nepřípustný odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písmeno e) zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Brojí-li pak navrhovatel proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, je třeba v této části návrh chápat jako podaný někým zjevně neoprávněným ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písmeno c) zákona o Ústavním soudu, a této části jej takto odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2015

JUDr. Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj