Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by August Vavrica against lower court decisions. The applicant failed to appoint a lawyer, violating the mandatory representation rule, and submitted an insufficient power of attorney. The court rejected the complaint because the applicant had been repeatedly warned about this requirement in previous proceedings.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; The Constitutional Court rejects a constitutional complaint if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Augusta Vavrici, doručené Ústavnímu soudu dne 27. 8. 2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 27. 8. 2015 doručena ústavní stížnost (označená jako "dovolání") proti postupu a rozhodnutím soudů ve věcech vedených u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 C 5/96, sp. zn. 36 C 424/93 a sp. zn. 57 C 76/97.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž vyhodnotil, že tomu tak není. Stěžovatel především nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, což se vztahuje již na samotné vypracování ústavní stížnosti. Ústavní stížnost stěžovatele nebyla sepsána advokátem. Plnou moc přiloženou k ústavní stížnosti nelze považovat za vyhovující, neboť neprokazuje, že v materiálním slova smyslu vznikl vztah mezi advokátem a klientem (stěžovatelem).
Jak přitom vyplývá z řízení o návrzích, jež stěžovatel k Ústavnímu soudu v minulosti podal, tento postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o uvedené podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení ve věcech stěžovatele
sp. zn. II. ÚS 47/97
,
sp. zn. IV. ÚS 1640/08
a
sp. zn. III. ÚS 1308/13
).
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, pokud se tak stalo v případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. září 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj