Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of legal remedies regarding administrative court jurisdiction.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Jakuba Michálka, zastoupeného Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Praha 10, Moskevská 532/60, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015 č. j. 1 As 80/2015-39 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 3. 2015 č. j. 11 A 57/2014-81 vyslovil nicotnost rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze dne 23. 1. 2014 č. j. 1070/14-1/3 a současně toto rozhodnutí zrušil. Odůvodnění rozsudku postavil na úvaze, že o odvolání proti rozhodnutí Univerzity Karlovy v Praze jako povinného subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, mělo být rozhodováno nikoli rektorem této vysoké školy, nýbrž Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 5. 2015 č. j. 1 As 80/2015-39 rozsudek městského soudu ze dne 30. 3. 2015 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení; v odůvodnění zrušujícího rozsudku dospěl k závěru, že odvolacím orgánem ve věcech poskytování informací vztahujících se k samosprávné působnosti veřejných vysokých škol je rektor.

2. Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015 se stěžovatel bránil ústavní stížností ze dne 10. 8. 2015, ve které navrhl, aby Ústavní soud tento rozsudek zrušil.

3. Ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost "nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4)." Takovými prostředky jsou podle § 72 odst. 3 téhož zákona "řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení."

5. Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2000

sp. zn. III.ÚS 117/2000

, N 111/19 SbNU 79, dostupný na http://nalus.usoud.cz).

6. Předmětnou ústavní stížnost je třeba hodnotit jako nepřípustnou za situace, kdy tato byla podána proti zrušujícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015, kterým byla věc vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení a novému rozhodnutí. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že je městský soud v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku; Ústavní soud v této souvislosti podotýká, že takto vyslovený právní názor se týkal toliko dílčí otázky - jednoho z uplatněných žalobních bodů, totiž který správní orgán je příslušný k vydání napadeného správního rozhodnutí, nikoli však jeho vlastního (obsahového) přezkumu správními soudy. Ústavní stížnost, kterou bude při splnění dalších zákonných podmínek možno hodnotit jako přípustnou, bude případně možno podat teprve proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje, tedy proti (novému) rozhodnutí městského soudu, resp. proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti takovému rozhodnutí.

7. Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2015

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj