Constitutional Court dismisses complaint as inadmissible due to failure to exhaust all legal remedies including supervision requests.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Libora Astaloše, Ing. Karla Luska a Ondřeje Pejši, zastoupených JUDr. Martinem Supem, Ph. D., advokátem se sídlem Tikovská 2198/14, 193 00 Praha 9, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze č. j. 1 KZN 407/2014-96 ze dne 22. 6. 2015 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, 4. oddělení Odboru hospodářské kriminality č. j. KRPA-170830-143/TČ-2014-000094-WD ze dne 24. 4. 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Ústavní stížnost tedy může, nestanoví-li zákon jinak, směřovat toliko proti pravomocnému rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný a mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom není splněn již tím, že řízení o těchto prostředcích (zde o dovolání) je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které na tomto základě otevřené řízení skýtá, případně i řízení, které má být vedeno posléze, vydá-li nadřízený orgán rozhodnutí kasační (či přijme jiná opatření ekvivalentního významu) a věc vrátí nižší instanci. Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná, pochybení obecných soudů či jiných orgánů veřejné moci v dosud neskončeném řízení, nýbrž je - zásadně - povolán, z hledisek souhrnných, po pravomocném skončení věci, k posouzení, zda řízení jako celek a jeho výsledek obstojí v rovině ústavněprávní.

Stěžovatelé se domnívají, že proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze není dle právního řádu České republiky přípustný žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek. V této souvislosti je však třeba upozornit, že Ústavní soud se otázkou přípustnosti ústavních stížností směřujících proti postupu orgánů činných v trestním řízení obsáhle zabýval ve svém nálezu

sp. zn. I. ÚS 1565/14

ze dne 2. 3. 2015 (jehož znění, jakož i obsah dalších rozhodnutí Ústavního soudu, je veřejnosti dostupné na adrese http://nalus.usoud.cz), jehož nosnými důvody jsou ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky vázány všechny orgány i osoby. Ústavní soud v citovaném nálezu judikoval, že "[p]odle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je nejblíže vyšší státní zastupitelství oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je nejblíže nižší státní zastupitelství povinno řídit se písemnými pokyny podle odstavce 1, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Toto nadřízené státní zastupitelství je oprávněno posoudit správnost postupu nižšího státního zastupitelství v plné šíři, včetně případných vad v šetření trestních oznámení. Podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení podání vyrozumět toho, kdo je učinil, nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím. Žádost o výkon dohledu je tedy prostředkem, který může vést k nápravě a o jehož vyřízení musí být i podatel vyrozuměn. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a jako takovou je ji nutno propříště vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Z těchto důvodů bude Ústavní soud v budoucnu ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím a postupu policejních orgánů a státních zastupitelství, které budou namítat, že vyšetřování bylo nedostatečné, tam kde nebyla podána žádost o dohled nejbližšímu vyššímu státnímu zastupitelství, považovat za nepřípustné pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje" (body 30 až 32).

V posuzované věci stěžovatelé žádost o výkon dohledu také podali, jak plyne z ústavní stížnosti (str. 2), přičemž o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto. S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem je proto třeba uzavřít, že ústavní stížnost stěžovatelů je v této fázi předčasná a Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ji dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný. Žádosti o přednostní projednání věci pak bylo vyhověno via facti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 27. srpna 2015

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj