Constitutional Court dismisses second identical constitutional complaint due to lack of active standing.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the City Office of Sokolov against a court enforcement order. The Court determined this was a second identical submission regarding the same legal issues as previously decided cases IV. ÚS 952/15 and IV. ÚS 1142/15. Consequently, the Court dismissed the complaint under Section 43(1)(c) of the Constitutional Court Act for the applicant's lack of active standing.
Regesto Legislator
Generato dall'IASection 34 of the Constitutional Court Act; Section 43(1)(c) of the Constitutional Court Act: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicant lacks active standing, particularly when the complaint is identical to one already decided.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Městského úřadu Sokolov, se sídlem Rokycanova 1929, Sokolov, zastoupeného JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem Jiráskova 1343/2, Karlovy Vary, proti usnesení Okresního soudu v Sokolově č. j. 28 EXE 6968/2014-31 ze dne 7. 4. 2015 a příkazu k úhradě nákladů exekuce č. j. 099 EX 9242/14-14 ze dne 11. 12. 2014, vydanému soudním exekutorem JUDr. Ivem Luhanem, Exekutorský úřad Praha 1, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 14b odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených právních aktů, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu stížnosti Ústavní soud zjistil, že se ze strany stěžovatele jedná o další identické podání, směřující toliko proti rozhodnutím vydaným pod jinou spisovou značkou, avšak věcně shodným. S takto podanými předchozími ústavními stížnostmi se již přitom Ústavní soud vypořádal, jmenovitě ve věcech
sp. zn. IV. ÚS 952/15
či
sp. zn. IV. ÚS 1142/15
, v nichž podrobně vyložil důvody, které jej vedly k odmítnutí ústavní stížnosti (absence aktivní legitimace v osobě stěžovatele). Tytéž důvody, které jsou tedy stěžovateli dobře známy, a proto je zde není třeba opakovat, nutno vztáhnout i na nyní posuzovanou ústavní stížnost.
Za daných okolností tak Ústavnímu soudu nezbylo, než aby i tuto ústavní stížnost opět odmítl dle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu pro neoprávněnost navrhovatele a akcesorický návrh na zrušení části právního předpisu dle § 43 odst. 2 písm. b) téhož zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 8. července 2015
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu