Constitutional Court dismisses appeal due to lack of lawyer representation and missing legal arguments.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings. The applicant failed to meet procedural requirements by appearing without a lawyer and submitting no legal arguments. The court dismissed the case because the applicant had been previously informed of these mandatory formalities in multiple prior instances.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint if the applicant is not represented by a lawyer and the submission lacks necessary legal arguments, even if prior notifications were given.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatele T. R., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 73 EXE 861/2013, a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 30 Co 170/2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 7. 2015, domáhá se stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel byl mnohokrát v minulosti informován o zákonem požadovaných náležitostech ústavní stížnosti (srov. např.
sp. zn. IV. ÚS 1520/15
,
IV. ÚS 588/14
,
II. ÚS 70/15
,
II. ÚS 492/15
,
III. ÚS 1521/15
a další) a vzdor tomu vykazuje posuzovaná ústavní stížnost vady. Stěžovatel jednak není zastoupen advokátem, není přiložen poslední opravný prostředek a návrh postrádá jakoukoli argumentaci. Stěžovatel byl v některých svých předchozích případech v řízení před Ústavním soudem advokátem zastoupen a není pochyb o tom, že tato povinnost je mu dobře známa.
Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Návrh na náhradu nákladů řízení sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. července 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj