Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory lawyer representation and formal defects.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint because the petitioner failed to correct mandatory formal defects, specifically the absence of mandatory legal representation. The petitioner explicitly targeted the prosecutor for alleged evidence tampering rather than the court, and the underlying criminal conviction had already become legally binding. Consequently, the court dismissed the complaint under the relevant statutory provision without a hearing.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 29, § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed by a natural person is inadmissible if the mandatory requirement for legal representation is not met and the defects are not remedied within the prescribed period.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti J. Š., t. č. Věznice, P. O. BOX 1, 261 15 Příbram, proti postupu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni JUDr. Kubiase v řízení vedeném před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 5 T 4/2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V podání ze dne 18. 5. 2015 stěžovatel uvedl, že podává žalobu na státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni JUDr. Kubiase pro jeho nesprávný postup v trestním řízení vedeném proti stěžovateli před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 5 T 4/2013. Stěžovatel výslovně uvedl, že "si nestěžuje na soud, ale výlučně na státního zástupce JUDr. Kubiase ... pro falšování důkazů, pomluvy a diskriminaci".
Z příloh připojených k podání a veřejně dostupné databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplynulo, že stěžovatel byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2014 sp. zn. 2 To 93/2013 uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti a půl roku. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 23. 1. 2014 [§ 139 odst. 1 písm. a) tr. ř.], dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 5. 2014 č. j. 3 Tdo 668/2014-19 odmítl.
Při podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem stěžovatel nerespektoval ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem; podání trpělo i dalšími závažnými formálními vadami.
Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 30 dnů vady svého návrhu, spočívající zejména v absenci právního zastoupení, odstranil a zároveň ho poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude podání odmítnuto. Výzva byla stěžovateli doručena dne 4. 6. 2015.
Vzhledem k tomu, že ve lhůtě Ústavním soudem stanovené stěžovatel vady svého návrhu neodstranil, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2015
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka