Constitutional Court dismisses petition for formal defects, late filing, and lack of lawyer representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected Pavel Černoty's petition against the Supreme Administrative Court's decision due to multiple formal and substantive deficiencies. The petitioner repeatedly ignored mandatory requirements for lawyer representation and proper petition formatting despite prior warnings from the Court. Consequently, the Court dismissed the petition without a hearing under provisions regarding inadmissible filings and missed statutory deadlines.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34, § 72, § 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu: A petition is inadmissible if it lacks mandatory lawyer representation, contains formal defects, or is filed outside the statutory time limit, and the Court may dismiss such petitions without a hearing if the petitioner has been previously warned.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o návrhu Pavla Černoty, směřujícímu proti "všem výrokům aktu" Nejvyššího správního soudu "pod značkou 4 As 226/2014", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podání navrhovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Z mnoha dalších řízení, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádného návrhu a vyzýván k odstranění jeho nedostatků.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnou, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.
Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly navrhovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.
Ústavní soud úřední činností též zjistil, že návrhem napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 4 As 226/2014 ze dne 27. 11. 2014) bylo navrhovateli doručeno dne 12. 12. 2014; byl-li návrh podán k poštovní přepravě dne 13. 2. 2015, stalo se tak po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty pro jeho podání dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, což zakládá další důvod pro jeho odmítnutí dle § 43 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2015
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj