Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing because the filing failed to meet statutory formalities. The applicant argued that the lower court's decision violated their right to access court and legal aid, but the Court found the submission lacked mandatory lawyer representation and proper drafting. The Court ruled that despite repeated warnings to the applicant, the persistent failure to comply with these procedural requirements justified the rejection of the complaint.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; § 41 para. 1 lit. b); A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with mandatory lawyer representation and proper drafting requirements, even after repeated warnings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o návrhu stěžovatele Pavla Černoty, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2014 č. j. 9 As 272/2014-13, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Návrhem ze dne 28. ledna 2015, doručeným Ústavnímu soudu dne 16. února 2015, představujícím - z obsahového hlediska - (zřejmě) ústavní stížnost, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2014 č. j. 9 As 272/2014-13, a to z důvodu tvrzeného zásahu do jeho práva na přístup k soudu a na právní pomoc.
2. Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.
3. Návrh stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků. Stěžovatel ve svém podání zejména nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Pokud podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepis ústavní stížnosti advokátem, jenž ukládá fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem zákon o Ústavním soudu, není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Z více než pěti set ústavních stížností, resp. desítek výzev Ústavního soudu k odstranění vad návrhu, včetně poučení o případných následcích neodstranění vytčených vad v jiných řízeních o ústavních stížnostech, je stěžovateli známo, jaké jsou formální požadavky spjaté s podáním návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6, a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Ústavní soud opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích, neboť účelem výzvy k odstranění vad návrhu podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákona, o Ústavním soudu, je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení pro konkrétní řízení postupem neefektivním a formalistickým.
5. V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by postrádala z pohledu jejího účelu za této situace rozumný smysl, Ústavní soud v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. února 2015
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj