Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černoty against a Supreme Administrative Court decision. The applicant repeatedly submitted complaints since 2007 but consistently failed to comply with the statutory requirement of mandatory legal representation by a lawyer. The Court dismissed the request because the applicant's persistent failure to appoint counsel rendered the submission formally defective and precluded any substantive review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The failure to appoint a lawyer for a constitutional complaint constitutes a fatal formal defect that mandates dismissal of the request without substantive examination.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2014 č. j. 10 As 178/2014-16, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 12. 1. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2014 č. j. 10 As 178/2014-16. Nejvyšší správní soud napadeným rozhodnutím z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata) odmítl kasační stížnost podanou stěžovatelem do usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 7. 2014 č. j. 10 A 82/2014-3.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).
3. Jak přitom vyplývá z mnoha řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil (od roku 2007 několik stovek podání), návrh Ústavnímu soudu zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele
sp. zn. I. ÚS 257/09
,
sp. zn. IV. ÚS 424/09
,
sp. zn. II. ÚS 289/11
,
sp. zn. I. ÚS 783/12
).
4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 2015
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj