Constitutional complaint dismissed due to failure to retain counsel and correct formal defects within statutory deadlines.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Olgy Helebrantové, bez právního zastoupení, směřující proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Mgr. Simony Kiselové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Karviná, vydaným ve věci vedené pod sp. zn. 171 EX 02420/13, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 25. 9. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky ze dne 23. 9. 2014 směřující proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Mgr. Simony Kiselové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Karviná, vydaným ve věci vedené pod sp. zn. 171 EX 02420/13.

2. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být každá fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem, zastoupena advokátem.

4. Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

5. Podle ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí být dále k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že podání stěžovatelky nesplňovalo výše uvedené náležitosti, vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad její ústavní stížnosti, k čemuž jí stanovil lhůtu jednoho měsíce ode dne doručení této výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovatelce doručena dne 10. 10. 2014. Až po uplynutí této lhůty byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatelky ze dne 19. 11. 2014, v němž tato požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad jejího podání za účelem zajištění právního zástupce. Ústavní soud se v souvislosti s touto žádostí stěžovatelky obrátil na Českou advokátní komoru, pobočku v Brně, s dotazem, zda stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (o této možnosti byla stěžovatelka ze strany Ústavního soudu poučena). Bylo zjištěno, že stěžovatelka o ustanovení zástupce pro řízení před Ústavním soudem skutečně požádala, avšak učinila tak až přípisem ze dne 19. 11. 2014, tj. až po marném uplynutí lhůty stanovené stěžovatelce k odstranění vad jejího podání.

7. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka vady svého podání ve lhůtě stanovené jí Ústavním soudem neodstranila a její návrh je tak nezpůsobilý k projednání před Ústavním soudem. Ústavní soud zdůrazňuje, že zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v § 72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. V případě stěžovatelky navíc byla tato zákonem stanovená lhůta Ústavním soudem prodloužena o jeden měsíc, přičemž stěžovatelka byla též poučena o tom, v čem spočívají vady jejího podání a do kdy je třeba tyto vady odstranit. Pokud však stěžovatelka o prodloužení jí stanovené lhůty, jakož i o ustanovení advokáta pro řízení před Ústavním soudem požádala až po uplynutí jí určené lhůty, pak Ústavní soud z výše naznačených důvodů nemohl její žádosti o další prodloužení lhůty vyhovět.

8. Protože stěžovatelka vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranila, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2014

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu