Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2217/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.2217.14.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation and procedural requirements.

Numero d'incarto IV.ÚS 2217/14
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a prisoner against a regional court ruling. The applicant failed to satisfy mandatory legal representation requirements and did not provide the required copy of the final procedural decision. The court dismissed the complaint because the applicant neither secured a lawyer nor attempted to obtain one through the Bar Association as permitted by law.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; § 43(1)(a) of the Act on the Constitutional Court; § 18(2) of the Act on Lawyers: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with mandatory lawyer representation and does not exhaust available avenues for obtaining legal assistance.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility prisoner legal aid Bar Association referral procedural defects dismissal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Act on the Constitutional Court, § 30
Act on the Constitutional Court, § 31
Act on the Constitutional Court, § 43(1)(a)
Act on the Constitutional Court, § 72(6)
Act on Lawyers, § 18(2)

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu J. R., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, 270 32 Oráčov, na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 2 T 13/2012-482 ze dne 5. 12. 2012, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 30. 6. 2014 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označenému soudnímu rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Především nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona, jakož i scházela kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud proto stěžovatele přípisem ze dne 14. 7. 2014 vyzval k odstranění těchto vad podání s vysvětlením, jaké náležitosti musí ústavní stížnost splňovat, a poučením, že neodstraní-li stěžovatel vytýkané vady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení předmětné výzvy, Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne.

Přípis byl stěžovateli doručen dne 16. 7. 2014. Stěžovatel na tuto výzvu zareagoval podáním ze dne 5. 8. 2014, které Ústavnímu soudu došlo 8. 8. 2014 a kterým Ústavní soud požádal o přidělení advokáta "ex offo" s tím, že si nebyl schopen zajistit advokáta jinou cestou, neboť je ve výkonu trestu a nemá žádný příjem. Ústavní soud však ve vzpomínaném přípise stěžovatele seznámil se skutečností, že má-li s obstaráním právního zastoupení potíže, může se obrátit na Českou advokátní komoru v Brně, jež mu v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokáta určí, s tím, že tento advokát stěžovateli při splnění zákonem stanovených podmínek poskytne právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu. Stěžovatel však ani nedoložil, že by se Českou advokátní komoru pokusil v tomto směru kontaktovat, nemluvě o případném výsledku takto adresované žádosti. K tomu je třeba podotknout, že zákon o Ústavním soudu ustanovení advokáta z moci úřední neumožňuje, a proto ani Ústavní soud nemohl takové žádosti stěžovatele vyhovět.

Za dané situace proto Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstraněné vady.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 24. září 2014

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj