Constitutional Court dismisses petition due to formal defects and lack of lawyer representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the petitioner's request to initiate proceedings, citing multiple formal and substantive deficiencies in the filing. The petitioner repeatedly ignored mandatory requirements, including the necessity of legal counsel and specific formalities, despite prior warnings from the Court. Consequently, the Court dismissed the petition without a hearing under specific statutory provisions regarding inadmissible submissions.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Constitutional Court Act; § 43 para. 1 lit. a) of the Constitutional Court Act: A petition is inadmissible if it suffers from formal or substantive defects and the petitioner fails to correct them within the prescribed time limit, particularly when the petitioner has been previously warned and continues to ignore mandatory representation by a lawyer.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o návrhu stěžovatele Pavla Černoty, směřujícímu proti "aktu Nejvyššího správního soudu pod značkou 5 As 73/2014", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnou, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.
Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.
Je případné též dodat, že ve věci podaného návrhu je dán důvod pro jeho odmítnutí soudcem zpravodajem i dle § 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, jestliže rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dle obsahu podání) bylo doručeno navrhovateli dne 27. 6. 2014 a návrh byl Ústavnímu soudu podán až 3. 9. 2014.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. září 2014
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj