Constitutional complaint dismissed as constitutional review exhausted by pending appeal for confusion.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner had not exhausted all available remedies. Although the petitioner argued that an appointed guardian violated his right to a fair trial due to improper appointment conditions, he filed an appeal for confusion against the first-instance judgment nine days after submitting the complaint. The court ruled that this procedural step satisfied the exhaustion requirement under the Constitutional Court Act, rendering the constitutional complaint inadmissible.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary and extraordinary remedies, including appeals for confusion against first-instance judgments.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Adama Valeriána, zastoupeného Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek-Místek, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 3. 2008 č. j. 16 C 49/2008-19, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností doručenou dne 16. 9. 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu porušení jeho práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ke kterému mělo dojít tím, že mu byl ustanoven v řízení opatrovník, aniž k tomu byly splněny předpoklady, a byla mu tak odňata možnost vystupovat před soudem a bránit svá práva.
2. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Vzhledem k tomu, že stěžovatel devět dnů po podání ústavní stížnosti napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí žalobou pro zmatečnost, o které nebylo doposud rozhodnuto, nevyčerpal tak všechny řádné a mimořádné opravné prostředky, které jsou mu k dispozici, a byl naplněn předpoklad stanovený ustanovením § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu (srov. usnesení
sp. zn. III. ÚS 3896/13
ze dne 30. 1. 2014; usnesení
sp. zn. II. ÚS 3110/13
ze dne 4. 2. 2014).
4. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustný návrh soudkyní zpravodajkou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka