Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Administrative Court decision. The applicant had previously been warned about formal requirements but failed to comply with the mandatory representation by a lawyer. The court dismissed the complaint because the procedural defect rendered the filing inadmissible under the relevant statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 and § 31: A constitutional complaint is inadmissible if it fails to meet mandatory requirements, specifically the obligation to be represented by a lawyer.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Pavla Černoty, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 53/2014-15 ze dne 7. 5. 2014, t a k t o :
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 4. 7. 2014, domáhal se stěžovatel zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel byl mnohokrát v minulosti poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věci
sp. zn. I. ÚS 3036/11
). Vzdor tomu vykazuje nyní předložený návrh vady, zejména nesplňuje podmínku obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a § 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo přitom z důvodů stěžovateli z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické, neboť s právními následky takto podané ústavní stížnosti byl již mnohokrát seznámen v řadě usnesení Ústavního soudu, např.
sp. zn. III. ÚS 2170/11
,
sp. zn. I. ÚS 2685/11
,
sp. zn. I. ÚS 2698/11
i již cit.
sp. zn. I. ÚS 3036/11
.
Ústavní soud tak byl nucen postupovat přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě podání stěžovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. července 2014
Tomáš Lichovník, v. r.
soudce zpravodaj