Constitutional Court dismisses constitutional complaint for non-exhaustion of ordinary appeal remedies.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected Jaromír Kocura's constitutional complaint against a Municipal Court decision, ruling it inadmissible. The applicant failed to exhaust the mandatory ordinary appeal remedy by appealing to the Regional Court before filing the complaint. Consequently, the Court dismissed the request under the law governing Constitutional Court jurisdiction.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all relevant procedural remedies provided by law for the protection of their rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Jaromíra Kocura, na zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 31 C 172/2013-34 ze dne 22. 12. 2013, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 28. 6. 2014, který Ústavnímu soudu došel dne 1. 7. 2014, se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno zejména ustanovení čl. 7 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že návrh je nepřípustný.
Ústavní soud zjistil, že navrhovatel brojí proti výše uvedenému soudnímu aktu "ústavní stížností", aniž vyčerpal všechny relevantní procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho základních práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve znění zákona č. 404/2012 Sb.). Podle právě citovaného zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4). Zmíněnými procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozumějí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. V citovaném usnesení Městského soudu v Praze byl navrhovatel náležitě poučen o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Navrhovatel však nedoložil - a z informačního výstupu stran řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 31 C 172/2013, dostupného na oficiálním portálu Ministerstva spravedlnosti na adrese http://infosoud.justice.cz, neplyne, že by takový opravný prostředek řádně vyčerpal (tj. bylo o něm rozhodnuto), o čemž svědčí i jeho utvrzení v zachování "zákonné šestiměsíční" lhůty k podání ústavní stížnosti, jejíž počátek odvíjí právě od doručení napadeného prvoinstančního usnesení městského soudu.
Za daných okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost. Závěrem nutno doplnit, že Ústavní soud již nevyzýval navrhovatele k odstranění deficitu v podobě absence obligatorního právního zastoupení, poněvadž ani formálně bezvadná ústavní stížnost by nemohla na otázce její samotné přípustnosti (a samotném výsledku rozhodnutí Ústavního soudu) ničeho změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 15. července 2014
Tomáš Lichovník, v. r.
soudce zpravodaj