Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1734/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.1734.14.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.

Numero d'incarto IV.ÚS 1734/14
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against a Supreme Administrative Court decision. The applicant failed to comply with mandatory legal representation requirements under the Constitutional Court Act, despite previous warnings and knowledge of these formalities. Consequently, the court ruled that the submission lacked necessary formal and substantive elements required to initiate proceedings.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu § 30 odst. 1; § 41 písm. b); § 43 odst. 1 písm. a): Mandatory lawyer representation is a strict condition for filing a constitutional complaint; repeated warnings render further formal notices ineffective, justifying dismissal for non-compliance.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint mandatory lawyer representation formal defects Constitutional Court Act procedural requirements dismissal of complaint legal representation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Section 30 paragraph 1 of the Law on the Constitutional Court
Stěžovatel ve svém podání nerespektoval ustanovení § 30 odst.
Section 41 letter b) of the Law on the Constitutional Court
předchozích, neboť účelem výzvy k odstranění vad návrhu podle ustanovení § 41 písm.
Section 43 paragraph 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court
V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by postrádala z pohledu jejího účelu za této situace rozumný smysl, soudkyni zpravodajce, která shledala důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst.
Section 43 paragraph 3 of the Law on the Constitutional Court
V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by postrádala z pohledu jejího účelu za této situace rozumný smysl, soudkyni zpravodajce, která shledala důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o návrhu stěžovatele Pavla Černoty, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. února 2014 č. j. 5 As 11/2014-11, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu bylo dne 20. května 2014 doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to z důvodu tvrzeného porušení práva na spravedlivý kasační přezkum. Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2013 č. j. 7 A 71/2012-37.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

Podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků. Stěžovatel ve svém podání nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Pokud podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepis ústavní stížnosti advokátem, jenž ukládá fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem zákon o Ústavním soudu, není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Z více než pěti set ústavních stížností, resp. desítek výzev Ústavního soudu k odstranění vad návrhu, včetně poučení o případných následcích neodstranění vytčených vad v jiných řízeních o ústavních stížnostech, je stěžovateli známo, jaké jsou formální požadavky spjaté s podáním návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6, a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech

předchozích, neboť účelem výzvy k odstranění vad návrhu podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení pro konkrétní řízení postupem neefektivním a formalistickým.

V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by postrádala z pohledu jejího účelu za této situace rozumný smysl, soudkyni zpravodajce, která shledala důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, nezbylo, než návrh odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 26. května 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka