Constitutional complaint dismissed as manifestly unfounded due to identity with previously decided cases.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed Ivana Suková's constitutional complaint as manifestly unfounded. The court determined the complaint was substantively identical to prior rulings against other clients represented by the same lawyer, specifically referencing decisions III. ÚS 3725/13 and III. ÚS 3821/13. Consequently, the court rejected the request to annul the district court judgment under Section 43(2)(a) of the Constitutional Court Act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34 of the Constitutional Court Act; § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act: A constitutional complaint is manifestly unfounded and must be rejected if it is substantively identical to complaints already decided by the Court, rendering further examination unnecessary.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudce Radovana Suchánka a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti Ivany Sukové, zastoupené JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 7 C 305/2013-176 ze dne 18. 11. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti dle § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít především k porušení čl. 11 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále též "Listina"), jakož i řady ustanovení Ústavy České republiky.
Ústavní soud s ohledem na povahu předmětné věci konstatuje, že posuzovaná ústavní stížnost se jak z hlediska obsahu a vymezení rozhodné materie, tak i z hlediska stížnostních námitek identifikuje s ústavními stížnostmi jiných stěžovatelů, zastoupených týmž právním zástupcem, o kterých již Ústavní soud rozhodl jednak nálezem ze dne 10. 4. 2014,
sp. zn. III. ÚS 3725/13
(dostupný, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz), jednak na tento nález navazujícími usneseními (srov. kupř. usnesení
sp. zn. III. ÚS 3821/13
). Vzhledem k tomu, že se tak stalo z důvodů, které plně dopadají i na nyní souzený případ, Ústavní soud stěžovatelku na odůvodnění těchto rozhodnutí pro stručnost odkazuje.
Za daných okolností tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 20. května 2014
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu