Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1109/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.1109.14.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto IV.ÚS 1109/14
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's request to annul lower court decisions regarding the replacement of consent for deposit issuance. The applicant repeatedly failed to comply with formal requirements, specifically the mandatory representation by a lawyer as required by the Constitutional Court Act, despite prior warnings. The court ruled that since the applicant had been informed in over 120 previous cases, further individual warnings would be ineffective and formalistic, leading to the dismissal of the complaint.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30, § 31, § 41 letter b), § 43 letter a) of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint filed by a party who has been repeatedly warned about the mandatory requirement of lawyer representation may be dismissed if the party persists in non-compliance, as further individual warnings are deemed ineffective and formalistic when the principle has already been established in identical prior proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility repeated warnings formal requirements Constitutional Court Act ineffective procedure procedural dismissal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 31 of the Constitutional Court Act
§ 41 letter b) of the Constitutional Court Act
§ 43 letter a) of the Constitutional Court Act
§ 72 paragraph 3 of the Constitutional Court Act

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o návrhu CENTRUM CONSULTANT FINANCE, se sídlem Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava-Hulváky, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2013 č. j. 31 C 346/2012-48 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 30/2014-57, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 23. března 2014, se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v rámci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Navrhovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.

Přestože byl navrhovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost (a informován, že Ústavní soud advokáty neustanovuje), je zjevné, že ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z evidence Ústavního soudu je zřejmé, že navrhovatel podal k Ústavnímu soudu více než 120 podání, přičemž již byl opakovaně poučen o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti (např.

sp. zn. I. ÚS 3915/13

,

III. ÚS 3917/13

,

IV. ÚS 3924/13

,

III. ÚS 3929/13

a další).

Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení neefektivním a formalistickým.

Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení navrhovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj