Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 3950/13 ECLI:CZ:US:2014:2.US.3950.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of legal representation.

Numero d'incarto II.ÚS 3950/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against lower court decisions. The applicant had previously submitted dozens of similar complaints and was repeatedly instructed by the Court that legal representation by a lawyer and a power of attorney were mandatory. The Court rejected the request for further instruction, deeming it ineffective given the applicant's history and the concurrent suspension of their lawyer appointment request, thus ruling the complaint inadmissible for non-compliance with statutory formalities.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 289/1992 Coll., on Lawyers: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if the applicant fails to meet formal requirements, provided the applicant has been sufficiently informed in prior identical proceedings that legal representation is mandatory.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility legal representation requirement formal defects dismissal repeated instruction ineffective power of attorney missing

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
Law No. 289/1992 Coll., on Lawyers

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti spolku CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ: 22827854, se sídlem Ostrava - Hulváky, Sokola Tůmy 1099/1, proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2013 č. j. 57 Co 817/2013-53 a proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2013 č. j. 62 C 206/2012-32, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podanou ústavní stížností brojí proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů a současně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.

Z evidence Ústavního soudu bylo ke dni rozhodnutí v této věci zjištěno, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu desítky obdobných podání. Z mnoha řízení vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen. Za uvedenou dobu byl tedy stěžovatel dostatečně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla k podané ústavní stížnosti přiložena plná moc advokáta, který stěžovatele zastupuje.

Ačkoliv byl tedy stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní projednávané podání základní formální náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nesplňuje. Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání. Vyvodit vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se vytčené vady odstranit nezdaří. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších vadách dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení - pro konkrétní řízení - neefektivním a formalistickým. Navíc, jak zjistil Ústavní soud v jiném (ale obsahově shodném) řízení ve věci téhož stěžovatele, řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle ustanovení § 18 zákona o advokacii (spočívající v zastoupení stěžovatele před Ústavním soudem), bylo Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel, ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou, ani nedoložil, která osoba je oprávněna za něj jednat, ani nepředložil originál plné moci opravňující k jeho zastupování.

Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti stanovené v ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj, s ohledem na uvedené skutečnosti, shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto stěžovatelovo podání bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj