Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of lawyer representation.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by TEMPLUM - společenské hry s. r. o. against Supreme Court decisions, citing severe formal and substantive defects. The applicant repeatedly failed to comply with mandatory legal representation and specific filing requirements despite prior warnings. Consequently, the Court dismissed the petition without a hearing under § 43(1)(a) of the Constitutional Court Act.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to correct formal defects or lacks mandatory legal representation, and repeated warnings render further instruction ineffective.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu navrhovatelky TEMPLUM - společenské hry s. r. o., se sídlem v Praze 5, Radlická 49, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2014 č. j. 23 Nd 384/2013-274, a ze dne 16. 9. 2013 č. j. 23 Nd 215/2013-254, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 4. 2014 se navrhovatelka domáhá, aby Ústavní soud pro porušení čl. 2 odst. 2, 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, 2, 3, 4, čl. 36 odst. 1, 2, 3, čl. 38 odst. 2 a čl. 39 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6, čl. 13 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zrušil v záhlaví označená rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Podání navrhovatelky, označené jako ústavní stížnost, není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a navrhovatelka není pro řízení zastoupena advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Z mnoha dalších řízení, jež navrhovatelka u Ústavního soudu vedla, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byla Ústavním soudem již mnohokrát poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzývána k odstranění nedostatků návrhu (viz věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. II. ÚS 2899/09
,
sp. zn. II. ÚS 613/10
,
sp. zn. I. ÚS 2182/10
,
sp. zn. III. ÚS 2226/11
a další).
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnou, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.
Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly navrhovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2014
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj