Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet formal requirements and lack of proper legal representation.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci návrhu D. Š., t.č. ve Věznici Rýnovice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. března 2012 sp. zn. 10 To 33/2012, právně zastoupeného Mgr. Radkem Šimonkou, advokátem se sídlem v Chrastavě, nám. 1. Máje 347, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

I. Ústavní soud obdržel dne 29. 11. 2013 ručně psané podání stěžovatele, které směřovalo proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 10 To 33/2012. Toto podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel zejména nebyl právně zastoupen dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jeho argumentace byla zmatená, podání neobsahovalo petit, tzn., nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá atd.

Ústavní soud výzvou doručenou navrhovateli dne 13. 12. 2013 navrhovatele vyzval k odstranění vad jeho návrhu, k čemuž mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Stěžovateli se dostalo obsáhlého písemného poučení o náležitostech ústavní stížnosti. Stěžovatel Ústavnímu soudu poslal řadu ručně psaných přípisů, k nimž připojil změť listin. Dne 13. 1. 2014 stěžovatel Ústavnímu soudu zaslal rozhodnutí předsedy České advokátní komory (dále jen "ČAK") o určení advokáta podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii v platném znění (dále jen "zákon o advokacii"), jímž mu byl k zastoupení v řízení před Ústavním soudem určen advokát Mgr. Radek Šimonka. Tento advokát se posléze obrátil na Ústavní soud přípisem ze dne 7. 2. 2014, s tím, že nezná obsah stížnosti navrhovatele a nemá ani žádné podklady mající prokázat skutková tvrzení ve stížnosti uvedená. Ústavní soud zaslal Mgr. Šimonkovi kopie původního návrhu stěžovatele a zároveň mu k odstranění vad tohoto návrhu stanovil novou lhůtu 15 dnů od doručení svého přípisu. Současně Ústavní soud opětovně navrhovatele prostřednictvím advokáta upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen podání (ústavní stížnost) ve smyslu ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Dne 12. 3. 2014 zaslal Mgr. Šimonka Ústavnímu soudu další přípis označený jako "ústavní stížnost p. D. Š. - odstranění vad - doplnění a upřesnění". V tomto přípise advokát odkazuje na podání navrhovatele ze dne 29. 11. 2013, tvrdí porušení základního práva stěžovatele dle článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Dále právní zástupce uvádí, že "dle stěžovatele mělo být usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou provedeno tak, že prominutý trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roků a 8 měsíců nebyl skutečně amnestován, tj. nedošlo k jeho započtení v rámci jeho všech odsouzení". Navrhováno je zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. března 2012 sp. zn. 10 To 33/2012 a "vrácení věci Okresnímu soudu v Náchodě".

II. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí opakovaně konstatoval, že povinné zastoupení stěžovatele advokátem dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, se vztahuje v prvé řadě a především na sepsání samotné ústavní stížnosti. Smyslem povinného zastoupení v případě individuální ústavní stížnosti dle ustanovení § 72 a následujících zákona o Ústavním soudu, je především zabránit přetížení Ústavního soudu množstvím nekvalifikovaných návrhů a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Ke splnění podmínky povinného zastoupení dochází teprve tehdy, je-li Ústavnímu soudu náležitě předestřena ústavněprávní argumentace v návrhu, který byl jako celek sepsán advokátem. Nelze tedy akceptovat postup, kdy neodborně sepsané podání je advokátem doplněno toliko petitem a argumentace advokáta se v rámci takového "doplnění" omezí na jedinou větu, aniž by byl Ústavnímu soudu právním zástupcem kvalifikovaně a srozumitelně vylíčen skutkový stav a přednesen právní názor, o nějž stěžovatel opírá svůj návrh (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech

sp. zn. I. ÚS 84/94

,

Pl. ÚS 44/04

a

II. ÚS 275/04

dostupná v databázi NALUS). Ústavní soud je dále povinen vyžadovat, aby stěžovatel byl zastoupen na základě speciální plné moci ve smyslu § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; s pouhým opisem rozhodnutí ČAK o určení advokáta k zastupování dle § 18 zákona o advokacii se nelze v řízení o ústavní stížnosti spokojit.

V projednávané věci zůstal návrh neúplný i poté, co Ústavní soud poskytl právnímu zástupci stěžovatele dodatečnou lhůtu k sepsání kvalifikovaného návrhu. Bylo procesní povinností stěžovatele poskytnout určenému advokátovi náležitou součinnost a udělit mu písemnou plnou moc. Je vhodné připomenout, že stěžovateli byly veškeré formální a obsahové náležitosti ústavní stížnosti dobře známy z předchozích řízení, jež u Ústavního soudu vyvolal, a která skončila rovněž odmítnutím jeho návrhu pro neodstranění vad (viz naposled

sp. zn. II. ÚS 1276/13

).

Protože navrhovatel vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2014

Radovan Suchánek

soudce zpravodaj