Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to formal defects and lack of lawyer representation.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Administrative Court decision. The applicant argued for a fair review but failed to meet formal requirements, including the mandatory representation by a lawyer and proper formatting. The Court rejected the complaint without a hearing, citing the applicant's repeated history of submitting defective complaints despite prior warnings.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; A constitutional complaint is inadmissible if it lacks formal requirements or lawyer representation, and the Court may dismiss it without a hearing if the applicant has repeatedly failed to comply with prior instructions.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. ledna 2014 č. j. 3 Ans 9/2013-18, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 12. 3. 2014, doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 4. 2014 a v textu označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel - s poukazem na zásah do svého práva na "spravedlivý přezkum" - napadl a domáhal se zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž Nejvyššímu správnímu soudu vytkl, že zamlčuje údaje, nezkoumá podání po materiální stránce, vydává akty bez "soudného odůvodnění" a vyžaduje "doložit doložené".
Podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2014
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu