Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding fair process and property rights in expropriation case.

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci stěžovatelů Miroslava Čížka, Mariky Mikolášové a Zdeňka Mikoláše, zastoupených advokátem JUDr. Josefem Šírkem, se sídlem Dr. Bureše 1185/1, České Budějovice, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu z 28. 1. 2014 č. j. 22 Cdo 2223/2013-1115, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 4. 2013 č. j. 8 Co 1401/2011-1030, 8 Co 219/2010 a proti rozsudku Okresního soudu České Budějovice č. j. 23 C 289/2005-682 ze dne 17. 2. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 10. 3. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující základní podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť mají za to, že jimi bylo porušeno zejména jejich základní subjektivní právo na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví ve smyslu Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), Ústavy, jakož i ve smyslu závazků, jež pro Českou republiku plynou z mezinárodního práva. V právě projednávané věci přitom bylo ve prospěch žalovaného, města Hluboká nad Vltavou, zřízeno věcné břemeno spočívající ve vedení, údržbě a opravách kanalizačního sběrače procházejícího přes pozemky stěžovatelů a žalovanému bylo uloženo zaplatit stěžovatelům za zřízení věcného břemene náhradu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Předně je třeba konstatovat, že v dané věci nebylo porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces a Ústavní soud se k této otázce nebude dále vyjadřovat, neboť zejména rozhodnutí krajského a Nejvyššího soudu všechny námitky stěžovatelů v tomto ohledu dostatečně reflektovala. Dále Ústavní soud rekapituluje, že obecný soud při zřizování věcného břemene otázky spadající do oblasti správního práva nehodnotil. Ostatně oba pohledy (tedy ten obecného soudu v občanskoprávním řízení na jedné straně a správních orgánů na straně druhé) vzájemně souvisí - řečeno zjednodušeně a ve vztahu k právě projednávané věci - tak, že pro stavbu kanalizačního sběrače bude existovat právní titul k pozemkům, přes něž vede. Ovšem otázky ochrany životního prostředí, stavebního práva atp. zde řešeny - a ani jakkoliv předjímány - nebyly a nejsou.

Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2014

Vladimír Sládeček, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu