Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3317/13 ECLI:CZ:US:2014:4.US.3317.13.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because petitioner failed to retain a lawyer and did not respond to the court's notice.

Numero d'incarto IV.ÚS 3317/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the petitioner's complaint due to formal defects, specifically the failure to retain a lawyer as required by law. The petitioner was notified of this requirement via mail sent to his address in Germany, which was returned undelivered, and subsequently served by public notice on the court's bulletin board. Since the petitioner did not correct the procedural error within the allotted time, the court was legally obligated to reject the complaint under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement to be represented by a lawyer and does not remedy this defect within the prescribed time limit.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility mandatory lawyer representation service by public notice procedural defect cure Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
§ 49 odst. 2 a § 50h o. s. ř.
§ 49 odst. 4 o. s. ř.
V případě nevyzvednutí písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, byla podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. považována za doručenou dnem 30.
§ 63 zákona o Ústavním soudu
ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu; adresát byl o tomto úkonu zpraven formou vyvěšení výzvy na úřední desce Ústavního soudu dne 20.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 10. března 2014 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou, v právní věci stěžovatele Zdenka Bilka o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3272/2012-22 ze dne 11. 4. 2013, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 15/2011-271 ze dne 23. 3. 2011, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 43 C 570/2003 ze dne 13. 5. 2010, usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 3069/2012-223 ze dne 21. 11. 2012 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 46/2012-62 ze dne 11. 4. 2012, a dále o žádosti o zaslání všech chybějících dokumentů dle platné Směrnice EU 1393/2007 o doručování soudních písemností v EU a o žádosti o odškodnění, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 1. 11. 2013 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, jakož i zaslání všech chybějících dokumentů dle platné Směrnice EU 1393/2007 o doručování soudních písemností v EU a přiznání odškodnění ve výši 9 000 000 EUR.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatel mimo jiné nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 12. 11. 2013, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Výzva byla stěžovateli doručována dne 27. 11. 2013 na jeho adresu v Německu, nicméně zásilka se vrátila Ústavnímu soudu zpět s poznámkou "Nicht abgeholt" (nevyzvednuto).

Vzhledem k tomu, že adresát nebyl při doručování písemnosti Ústavního soudu zastižen, a protože písemnost Ústavního soudu nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout a ani nebylo možné v místě doručování zanechat výzvu, byla písemnost po vrácení Ústavnímu soudu zde uložena a připravena k vyzvednutí v souladu s § 49 odst. 2 a § 50h o. s. ř. ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu; adresát byl o tomto úkonu zpraven formou vyvěšení výzvy na úřední desce Ústavního soudu dne 20. 1. 2014. V případě nevyzvednutí písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, byla podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. považována za doručenou dnem 30. 1. 2014, a to i přesto, že se stěžovatel o jejím uložení nedozvěděl.

Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2014

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj