Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 720/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.720.14.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Numero d'incarto IV.ÚS 720/14
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing. The applicant had previously failed to meet formal requirements for representation by a lawyer, a condition mandated by the Constitutional Court Act. The court ruled that issuing repeated warnings to the same applicant was an ineffective and formalistic procedure, justifying the direct rejection of the complaint under the law.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 1 lit. a): The Constitutional Court may reject a constitutional complaint without a hearing if the applicant fails to comply with mandatory representation requirements, provided that repeated warnings to the same applicant constitute an ineffective and formalistic procedure.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint rejection formal procedural defects ineffective procedure Constitutional Court Act

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 1 lit. a)
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 3

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o návrhu stěžovatele Pavla Černoty, proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 5. prosince 2013 č. j. 9 As 117/2013-11 a sp. zn. 9 As 119/2013-11, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu bylo dne 25. února 2014 doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení práva na spravedlivý soudní přezkum a práva na právní pomoc.

Napadeným usnesením ze dne 5. prosince 2013 č. j. 9 As 117/2013-11 Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1, věty poslední s. ř. s. zamítl kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. září 2013 č. j. 10 Na 78/2013-12, kterým krajský soud zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení před krajským soudem.

Napadeným usnesením ze dne 5. prosince 2013 č. j. 9 As 119/2013-11 Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. zamítl kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. září 2013 č. j. 10 Na 79/2013-12, kterým krajský soud zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení před krajským soudem.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

Stěžovatel ve svém podání nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Pokud podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepis ústavní stížnosti advokátem, jenž ukládá fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem zákon o Ústavním soudu, není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Z více než tří set ústavních stížností, resp. desítek opakovaných výzev Ústavního soudu k odstranění vad návrhů v jiných věcech je navrhovateli známo, jaké jsou formální požadavky spjaté s podáním návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6, a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech

předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

V důsledku toho, že výzva k odstranění vad návrhu by postrádala z pohledu jejího účelu za této situace rozumný smysl, Ústavní soud shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 4. března 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka