Constitutional complaint dismissed because plaintiffs lack standing to challenge a ruling on the defendant's fee waiver.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Jaroslav and Dagmar Komínková against a district court ruling. The plaintiffs argued their right to a fair trial was violated, but the court found they lacked active standing to challenge the decision. The court determined the contested ruling addressed the defendant's fee waiver, not the plaintiffs' obligations, and thus could not affect their legal rights.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the complainants lack active standing, as they must be directly affected by the decision, not merely third parties to a ruling concerning another party's procedural rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti Jaroslava Komínka a Dagmar Komínkové, zastoupených Mgr. Vlastimilem Loučkem, advokátem se sídlem Osvoboditelů 2649, 440 01 Louny, proti usnesení Okresního soudu v Chomutov č. j. 34 C 1558/2009-241 ze dne 29. 11. 2013 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí okresního soudu, jímž mělo být porušeno jejich právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na něj kladeným, a dospěl k závěru, že navrhovatelé postrádají aktivní legitimaci k podání návrhu.
Z naříkaného rozhodnutí totiž Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé brojí proti rozhodnutí nalézacího soudu, kterým bylo vyhověno žádosti vedlejšího účastníka, v původním řízení žalobce, o osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu ve smyslu ustanovení § 138 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.").
Podle ustanovení § 138 odst. 1 a 2 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, přičemž přiznané osvobození odejme kdykoliv za řízení, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Jak již Ústavní soud dal najevo ve své judikatuře [srov. usnesení
sp. zn. III. ÚS 578/05
ze dne 8. 12. 2005 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], usnesení, proti kterému stěžovatelé brojí, bylo vydáno k návrhu žalobce, jemuž bylo zcela vyhověno, přičemž je nutno konstatovat, že jím bylo rozhodnuto o vztahu žalobce k povinnosti vyplývající ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv o povinnosti stěžovatelů v postavení žalovaných; nejde tedy o rozhodnutí, kterým by mohla být dotčena jejich práva. Otázka přiznání či nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení potenciálně uspěvším stěžovatelům s osvobozením protistrany od soudních poplatků nesouvisí; soud může k této skutečnosti pouze přihlédnout z hlediska zvažování případné aplikace moderačního práva dle § 150 o. s. ř., které i tak je nástrojem spíše výjimečným. Lze dodat, že v případě prokázaných skutečností nově osvědčujících poměry toho, jemuž bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, je věcí soudu, aby postupoval dle § 138 odst. 2 o. s. ř.
Ze všech uvedených důvodů nelze stěžovatele považovat za osoby, které jsou oprávněny proti výše citovanému usnesení soudu ústavní stížnost podat, pročež byl Ústavní soud nucen ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu pro neoprávněnost navrhovatelů odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 25. února 2014
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj