Constitutional Court dismisses appeal as inadmissible due to failure to exhaust ordinary appeal remedies first.

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Johany Jany Mosslerové, zastoupené Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem se sídlem Školská 38, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2013 č. j. 62 Co 264/2013-344 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. června 2012 č. j. 19 C 86/2006-271, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 28. března 2013 č. j. 19 C 86/2006-335, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 11. 11. 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek, zda vyhovuje požadavkům "přijatelnosti" návrhu dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu) a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka prostřednictvím ústavní stížnosti napadá výše uvedené soudní akty, i když nedošlo k vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které ji právní řád k ochraně jejích základních práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve znění zákona č. 404/2012 Sb.). Z úřední činnosti bylo zjištěno, že stěžovatelka podala dne 7. 11. 2013 ve stejné věci k Nejvyššímu soudu dovolání, které doplnila přípisem ze dne 12. 12. 2013. Souběžné podání ústavní stížnosti a dovolání stěžovatelka ve své ústavní stížnosti neuvedla a neodůvodnila.

Jedním z principů, na nichž je založeno řízení o ústavní stížnosti, je princip subsidiarity [např. nález ze dne 13. 7. 2000

sp. zn. III. ÚS 117/2000

(N 111/19 SbNU 79)]. Po formální stránce se tento princip projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků a po materiální stránce v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, když příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stěžovatelka svým procesním postupem dala najevo, že právě mimořádný opravný prostředek pokládá za poslední procesní prostředek, který může efektivně odstranit tvrzenou protiústavnost ve vztahu k rozhodnutím soudů nižších stupňů.

Za této situace lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání, a rovněž tak i proti rozhodnutí odvolacího soudu začne běžet až dnem doručení rozhodnutí dovolacího soudu. K souběžnému podání ústavní stížnosti a dovolání není žádný důvod, neboť i v případě, že by dovolací soud rozhodl, že řádně podané dovolání není přípustné, nelze ústavní stížnost proti rozhodnutí, jež rozhodnutí dovolacího soudu předcházelo, odmítnout jako opožděně podanou. V napadeném rozsudku Městského soudu v Praze byla stěžovatelka náležitě poučena o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Protože rozhodnutí dovolacího soudu v dané věci nelze předjímat, je ústavní stížnost za popsané procesní situace předčasná.

Ústavní soud je v této souvislosti nucen konstatovat, že právní úprava dovolání a s ní související úprava podmínek přípustnosti ústavní stížnosti doznala s účinností od 1. 1. 2013 podstatných změn v souvislosti s přijetím zákona č. 404/2012 Sb. Přípustnost dovolání v občanskoprávních věcech sice obecně závisí na úvaze Nejvyššího soudu, nicméně podání tohoto mimořádného opravného prostředku, byť nebude shledáno přípustným, je nezbytnou podmínkou pro splnění podmínky uvedené v novelizovaném ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dle něhož se podmínka vyčerpání všech procesních prostředků vztahuje nově i na mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Vzhledem k výše uvedenému proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj